Prvky betonových konstrukcí - skripta

3) Účinné rozpětí trámů a desek 

leff  = l = ln + a1 + a2

ln – světlá vzdálenost mezi podporami;   a1, a2 - vyjadřují podmínky uložení – viz ai  ;viz obr. 3

ai =  min {t / 2; h / 2}

t – délka uložení v jednotlivých případech; h – výška průřezu; i = 1 nebo 2; viz obr.3 

         a) nespojité prvky                               b) spojité prvky                                     c) dokonalé vetknutí 

Obr. 3  Určení účinného rozpětí pro různé 

způsoby podepření prvků 

 
          d) uložení na ložisko                               e) konzola 

U spojitých desek a nosníků se obvykle předpokládá, že jejich podpory nebrání pootočení. 

U spojitých prvků se širšími vnitřními podporami resp. s menší výškou vzniknou v každém vnitřním podepření 
dvě teoretické podpory (rozhoduje podmínka ai = h/2). V tomto případě lze tyto spojit v jednu a řešit konstrukci 
jako spojitý nosník (za předpokladu možného pootočení podpory) resp. jako samostatné vetknuté nosníky (při 
nemožnosti  pootočení  podpory)  nebo  lze  při  jedné  podpoře  uvažovat  redukci  statických  veličin  (ohybového 
momentu, posouvající síly). 

Při stanovení délek výztuže je nutno vycházet z reálné šířky vnitřních podpor.

osa uložení 

120 

POMŮCKA 12   STANOVENÍ A ÚPRAVA STATICKÝCH VELIČIN  

Hodnoty a  průběhy vnitřních momentů (M,  T) a  sil (V,  N)  a/nebo napětí, poměrných přetvoření a  přemístění 
v celé konstrukci nebo její části se většinou určují podle zásad stavebné mechaniky  (globální analýza – běžné 
působení). V oblastech, kde neplatí předpoklad lineárního rozložení poměrných přetvoření (oblasti nespojitosti 
– např. v okolí soustředěného zatížení, v blízkosti podpor, v místě náhlé změny průřezu apod.), je nutno provést 
lokální analýzu.