M02 - Konstrukce - základní typy konstrukcí, konstrukční řešení

Stavění  mostů  sahá  poměrně  hluboko  do  historie;  již  ve  starověku  vznikaly
mostní konstrukce z tehdy dostupných materiálů – masivní mosty z kamene a
lehké  mosty  ze  dřeva.  K nejstarším  a  největším  starověkým  mostům  patří
kamenný most přes řeku Diz u města Dizfulu (4.st.př.n.l.). Mnoho zajímavých
mostních konstrukcí po sobě zanechali Římané, např. akvadukt Pont du Gardu města Nimes ve Francii (63-18 př.n.l.) se 3 patry, celkovou délkou 273 m a
výškou  nad  údolím  téměř  50  m.  Ve  středověku  vznikla  řada  mostů,  vesměs
však  nedosahovaly  technické  ani  umělecké  úrovně  mostů  starověkých.
Výjimkou v našich  zemích  byl  např.  Juditin  most  přes  Vltavu  v Praze (1169-
1171) a zejména jeho nástupce Karlův most (1357-1382) o délce 515 m a šířce
9,4  m  s 16  klenbami  světlosti  od  16  do  23  m  (obr.  3.1).  V dobách  renesance
bylo  výsledkem  snah  o  obrození  starého  římského  umění  a  techniky  mnoho
mostů  postavených  zejména  na  území  dnešní  Francie,  Itálie  a  Španělska,
z nichž některé se dochovaly dodnes.
Téměř do konce 17. století se mosty stavěly prakticky bez výpočtů pouze na zá-
kladě zkušeností a „citu“. Výrazná změna nastává v 18. století, kdy byly zalo-
ženy ve Francii první vysoké technické školy, když jisté základy pro pokrok ve
vědě a technice byly položeny již dříve (Bernoulli, Euler, Lagrange, Hook, Na-
vier atd.). Kromě kamenných mostů se koncem 18. století začaly vyvíjet kon-