Základy ekonomie

Externalitou nazýváme dopad určité činnosti, který ovlivňuje jiné osoby, aniž by tyto za něj musely platit nebo naopak byly odškodňovány. V prvním případě se jedná o pozitivní ovlivňování (pozitivní externality), v druhém případě o negativní ovlivňování (negativní externality). Příkladem negativní externality může být provoz teplárny, která plynnými emisemi negativně ovlivňuje životní prostředí, čímž vzniká jiným osobám újma jednak nemateriální (nepříjemné životní prostředí) a jednak materiální (vyšší náklady na zdravotní péči).

Přirozené monopoly je odvětví ekonomiky, které svou podstatou směřuje k dominanci jediného subjektu. Vstup jiných subjektů do odvětví je spojen s mnohem vyššími náklady než další rozšíření produkce subjektu, který tuto dominanci získá. Příkladem může být rozvod elektřiny - aby konkurent získal zákazníka v místě, kde rozvod elektřiny ovládá jediný subjekt, musí vynaložit značné prostředky na vybudování elektrického vedení k tomuto zákazníku.

Celý veřejný sektor můžeme rozdělit do šesti bloků: blok společenských potřeb (veřejná správa, justice, policie, armáda), blok rozvoje člověka (školství, kultura, televize, zdravotnictví, sociální služby), blok poznání a informací (věda a výzkum), blok technické infrastruktury (doprava, spoje, energetika), blok privátních statků (bydlení, zemědělství a lesnictví), blok existenčních jistot (pracovní příležitosti).

Velikost veřejného sektoru v jednotlivých státech je dána faktory ekonomickými, historickými, geografickými, demografickými, kulturně náboženskými a politickými.

Veřejné finance

Veřejné finance jsou souhrnem peněžních vztahů, které souvisí s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních prostředků za ingerence veřejné moci. Zaměříme-li se na příjmovou stránku veřejných rozpočtů, pak veřejné finance budou mít podobu především daní a dalších povinných plateb. Pokud se zaměříme na výdajovou stránku veřejných rozpočtů půjde o peníze na provoz veřejné správy, transfery domácnostem, obranu, bezpečnost, justici a další. To vše jsou veřejné finance.

Veřejná moc v demokratických státech vzniká na základě veřejné volby. Veřejná volba může být buď přímá, což je kolektivní rozhodování všemi občany, resp. občany-voliči (volby, referendum) anebo nepřímá, což je rozhodování orgánů složených ze zástupců občanů (parlament, obecní zastupitelstvo).

Veřejné finance se přerozdělují přes veřejné rozpočty. Veřejný rozpočet lze sestavit jako vyrovnaný, kdy se příjmy rovnají výdajům, přebytkový, kdy příjmy převyšují výdaje anebo schodkový (deficitní), kdy výdaje převyšují příjmy.

Veřejný dluh je součtem všech předchozích schodků veřejných rozpočtů, zvýšený o úroky „naběhlými“ k tomuto součtu (obdobně státní dluh).