Základy ekonomie

Konečná spotřeba vlády (G) bude zahrnovat výdaje veřejných rozpočtů, tedy nejen státního rozpočtu na konečnou spotřebu. Do této kategorie nebudou opět zahrnuty výdaje, které nejdou na nákup zboží nebo služeb, např. transferové platby (jde o převody kterým neodpovídá žádné plnění v podobě zboží nebo služby). Naopak do této kategorie budou spadat například výdaje státu na platy vojáků nebo učitelů. Tím, že voják slouží vojenskou službu nebo učitel učí vytvářejí také část HDP. Do položky konečná spotřeba vlády se započítává i konečná spotřeba neziskových organizací, protože i ty jsou konečným spotřebitelem, který dále nic neprodukuje se ziskem.

Investice4 neboli tvorba kapitálu (I) zahrnuje především výdaje podnikatelů na pořízení hrubého fixního kapitálu, což jsou podle účetních předpisů výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který se odepisuje (nebude se to týkat pozemků, které nejsou součástí HDP). Musí jít samozřejmě o nově vytvořenou hodnotu. Nemůže jít například o následnou koupi budovy, protože pak by jedna budova byla započítána několikrát. Tuto kategorii zavádíme proto, že zatímco výdaje podnikatelů do stanovené hranice jsou zahrnuty do cen jimi produkovaného zboží a služeb, výdaje nad stanovenou hranici již nelze podle právních předpisů zahrnout přímo do nákladů a musí se odepisovat, takže v daném roce se část tohoto investičního majetku dostane do HDP přes ostatní položky výše uvedeného vzorce. Jenže nás zajímá, kdy se budova opravdu postavila, tedy, kdy byl HDP skutečně vyprodukován, proto zavádíme tuto kategorii. Další složkou položky investice bude stav nebo přesněji změna stavu zásob. Jde o situaci, že určité zboží se vyprodukuje v měřeném období, ale v tomto období se neprodá, není proto zahrnuto pod položky konečná spotřeba. Podobně se v daném období prodá zboží, které se vyprodukovalo v minulém období.

Do vzorce pro výpočet HDP spotřební metodou je také nutno zahrnout produkci, která sice byla vyprodukována na území daného státu (je tedy součástí jeho HDP), nebyla však na tomto území spotřebována, ale byla vyvezena mimo toto území. Proto je ji třeba připočítat. Naopak v konečné spotřebě se promítlo zboží a služby (nárůstem této položky), které nebyly vyprodukovány na území daného státu, ale byly dovezeny ze zahraničí. Toto zboží a služby je nutno odečíst. Rozdíl mezi vývozem a dovozem se nazývá čistý vývoz a značí se X nebo En.

Výrobní metoda

Výrobní metoda představuje souhrn přidaných hodnot, přesněji hrubých přidaných hodnot.

Definice přidané hodnoty:

Přidaná hodnota je rozdíl mezi hodnotou vyrobených produktů a náklady na materiál, polotovary a energii, které se vynaloží při výrobě těchto produktů.

Přidanou hodnotu můžeme dále rozložit na jednotlivé složky: