Základy ekonomie

Inflační spirála je děj, kdy růst inflace vyvolá následky, které jsou zase příčinou inflace. Například vyšší míra inflace v jednom roce vyvolá při kolektivním vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli tlak na růst mezd. Zaměstnanci chtějí zvýšit mzdy ve snaze vyrovnat růst cen. V případě, že toho dosáhnou, růst mezd zase vyvolá růst inflace. Tak se události působící na zvýšení inflace stále opakují, jde o jakousi pomyslnou spirálu. S inflační spirálou souvisí i inflační očekávání. Vyšší inflace v předchozích letech způsobí, že subjekty v ekonomice počítají s vyšší inflací i do budoucna. Podnikatelé již dopředu zvyšují ceny, zaměstnanci již dopředu požadují vyšší mzdy, aby vyrovnali růst cen v příštím roce.

Inflace má vliv na spoustu ukazatelů. Proto se rozlišují hodnoty nominální a reálné. Nominální hodnoty jsou v běžných anebo také tržních nebo aktuálních hodnotách, reálné jsou pak tyto hodnoty očištěné o inflaci. Rozlišení reálných ukazatelů má největší význam při srovnávání dvou hodnot, které jsou ovlivněny inflací. Nominální hrubý domácí produkt bude produkt v běžných cenách, zatímco reálný hrubý domácí produkt bude udáván ve stálých cenách, jako kdyby nebyla inflace. Reálný růst pak bude počítán jako kdyby se ceny nezměnily. Reálný růst mezd znamená, o kolik více zboží a služeb si lidé za mzdy ve sledovaném období mohou skutečně koupit vůči období předchozímu. Reálná úroková sazba je nominální úroková sazba očištěná o inflaci.

Hrubý domácí produkt

Pojem hrubého domácího produktu

Hrubý domácí produkt (HDP) je nejvýznamnějším ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Představuje úhrn všeho, co bylo vyrobeno na území daného státu.

Definice hrubého domácího produktu:

Hrubý domácí produkt je hodnota všech finálních produktů (statků a služeb) vyprodukovaných uvnitř země během daného období.

Metody měření

Měřit HDP můžeme v podstatě dvěma metodami:

1. Spotřební (výdajovou, produktovou)

2. Výrobní (důchodovou, nákladovou)

Spotřební metoda

Tato metoda je založena na úvaze, že cokoli se v ekonomice vyprodukuje, musí se na druhé straně také spotřebovat. Realita ovšem není tak jednoduchá, musíme se snažit co nejpřesněji spočítat to co se vyprodukovalo, snažit se obsáhnout všechny položky a na druhé straně si dát pozor, abychom nějakou položku nezapočítali dvakrát.

Vzorec pro výpočet:

HDP = C + G + I + X

C ... konečná spotřeba domácností

G ... konečná spotřeba vlády

I ... investice (tvorba kapitálu)

X ... rozdíl mezi vývozem a dovozem

Podrobnější rozebrání jednotlivých položek:

Konečná spotřeba domácností (C) zahrnuje veškeré výdaje domácností, které jsou vynaloženy na nákup zboží a služeb. To bude představovat drtivou většinu výdajů domácností. Do této kategorie nebudou výdaje, které nejsou vynaloženy na nákup zboží nebo služeb (tedy složek hrubého domácího produktu) jako je například vklad peněz do banky, splátky úvěru, atd.