Základy ekonomie

Další možností, jak dělit nezaměstnanost je ji rozdělit na dobrovolnou a nedobrovolnou. Dobrovolná nezaměstnanost vzniká tehdy, když nezaměstnaný hledá práci za vyšší mzdu než jaká na trhu převládá a nemůže ji najít. Jako nezaměstnanost nedobrovolnou označujeme situaci, kdy nezaměstnaní jsou ochotni přistoupit na mzdu, která na trhu převládá, ale nemohou ji najít.

Ostatní měřené veličiny

Produktivita

Produktivita je většinou definována jako přidaná hodnota připadající na jednoho pracovníka. Půjde-li o podnik ve kterém budeme chtít vypočítat produktivitu, pak produktivita se bude rovnat celkové přidané hodnotě vydělené počtem zaměstnanců.

V národním hospodářství se pak celková produktivita zjistí jako hrubý domácí produkt připadající na jednoho zaměstnaného. (Jde o nejdůležitější měřítko vyspělosti země.)

Veřejný sektor a veřejné finance

Veřejný sektor

Podobně jako u mnoha jiných pojmů ani pro pojem veřejný sektor neexistuje pouze jediná definice. Může jít o užší pojem ekonomický anebo o širší pojem společenský. Převažující ekonomické pojetí dělí veřejný sektor pouze podle ekonomického hlediska, a to na soukromý a veřejný sektor. Veřejným sektorem je pak podle této definice ta část ekonomiky, která se nachází ve veřejném (nikoli soukromém) vlastnictví. Druhé pojetí je širší a dělí oblast společenské reality, tj. podsystém jednotlivých sfér společenského života, která se nachází ve veřejném vlastnictví, v níž se z politického hlediska rozhoduje veřejnou volbou a uplatňuje se v ní veřejná kontrola, přičemž účelem fungování veřejného sektoru je realizace veřejného zájmu.

Ekonomiky vyspělých zemí jsou označovány jako smíšené ekonomiky. Smíšená ekonomika je složena ze sektoru jak soukromého, tak i veřejného. Soukromý sektor je představován soukromými osobami, především podnikateli, a veřejný sektor státem a dalšími veřejnými osobami, mezi kterými tvoří největší podíl územní samosprávy. Mnohdy je těžké stanovit hranici mezi soukromým a veřejným sektorem. Stejně tak výše uvedená definice obsahuje spoustu výjimek.

Rozdělení ekonomiky podle jiného hlediska je rozlišování na ziskový sektor a neziskový sektor. Ziskový sektor může být jak soukromý, tak i veřejný (např. železnice ve vlastnictví státu). Obdobně i neziskový sektor může být jak převládající veřejný, tak i soukromý (např. nadace).

Hlavní funkce veřejného sektoru jsou:

1. alokační funkce – zajištění poskytování služeb veřejného charakteru v oblastech, které jsou vyloženě veřejného charakteru jako je obrana, bezpečnost, justice nebo v oblastech, kde je výhodnější, aby se v nich angažoval veřejný sektor místo soukromých osob jako je výstavba a údržba dopravní infrastruktury, atd.

2. redistribuční funkce - mírnění rozdílů mezi jednotlivci ve společnosti přerozdělováním důchodů, jako je progresívní zdanění příjmů, poskytováním sociálních dávek, atd.

3. stabilizační funkce – udržování ekonomiky v rovnováze aktivní politikou zaměstnanosti, monetární politikou, atd.