M11 - Inženýrské sítě a komunikace

Výchozím  podkladem  pro  řešení  prostorové  koordinace  inženýrských  sítí 
v zastavěném území obytného pásma je ČSN 73 6005 [1] a ČSN 73 7505 [26] 
„Sdružené  trasy  městských  vedení  technického  vybavení“.  Jejich  společná 
aplikace  umožňuje  kombinovaný  způsob  ukládání  vedení  (část  sítí  zůstane 
klasicky  uložena  v zemi  a  část  v ochranném  tělese  sdružené  trasy,).  Zejména 
v centrech  velkých  měst  (Praha,  Brno),  kde  možnosti  ukládání  sítí  do 
otevřených výkopů rýh jsou již vyčerpány, můžeme nově zřizované inženýrské 
sítě ukládat do sdružených tras (kolektorů) realizovaných ražením.  

Klasický způsob uložení v zemi se především uplatňuje v nové výstavbě, kde 
dnes jde o řešení koordinované výškově i směrově, které označujeme pojmem 
společná trasa. Nástrojem prostorové koordinace vedení technického vybavení 
je  koordinační  situace  (s  potřebným  počtem  vzorových  příčných  řezů  a 
podélných 

profilů). 

Vytyčovací 

schémata 

vychází 

z vytyčovacího 

souřadnicového a výškového systému.  

V současné  době  usilujeme  i  o  koordinaci  provádění  (např.  ve  společném 
výkopu).  

Uplatnění  společné  trasy  může  vést  i  k úsporám  na  objemu  zemních  prací, 
jak je schématicky uvedeno na obr. 4.2.      

1:

1

KOORDINOVANÉ USPOŘÁDÁNÍ PODZEMNÍCH VEDENÍ

TECHNICKÉHO VYBAVENÍ

ÚSPORY 
NA 

SVAHOVANÉM 

VÝKOPU 

2X

UPLATNĚNÍ SPOLEČNÉ 

TRASY

Obr. 4.2 Úspory na objemu zemních prací a vytěžené zeminy ze svahovaného výkopu

Razící technologie pokládky IS a koordinace provádění: