M11 - Inženýrské sítě a komunikace

K hutnění  živičných  krytů  se  používají  statické  hutnící  stroje  s hladkými 
kovovými  válci,  tříkolové  nebo  tandemové,  o  hmotnosti  10  -  12  t. 
Pneumatikové  válce  se  používají  až  pro  druhé  válcování.  Během  válcování 

Inženýrské sítě a komunikace 

- 42 (59) - 

jsou  běhouny  kovových  válců  skrápěny  vodou,  pneumatikové  pak  mýdlovým 
roztokem. Kovové válce nemají jezdit rychlostí  nad 5 km/hod., pneumatikové 
nad 8 km/hod. 

Kvalita živičných povrchů závisí rozhodnou měrou od zhutnění. Jestliže místo 
předepsaného  zhutnění  na  97  %  PS  (Proctor-standard)  je  dosaženo  pouze 
zhutnění  na  93  –  95  %,  poklesne  stabilita  krytu  z předepsaných  45  kN  na        
10  -  15  kN.  Kryt  je  pak  „dohutňován“  pojezdy  těžkých  vozidel,  vlní  se, 
vyjíždějí se v něm koleje a musí být brzy opravován. 

Při  přípravě  výstavby  nového  sídliště  či  průmyslového  závodu  vyvstane 
obvykle  otázka,  zda  se  komunikace  v daném  prostoru  mají  budovat  spíše  na 
počátku nebo až na konci stavby. Obě varianty mají své přednosti a nedostatky. 
Lze  tu  však  doporučit  dvoufázovou  výstavbu:  spodní  část  se  vybuduje  na 
počátku stavby, povrchové úpravy na konci. Spodní část komunikace musí být 
v průběhu  výstavby  chráněna  proti  rozježdění.  Mohou  se  na  ni  položit  např. 
starší  silniční  panely  nebo  může  být  prolita  živičnou  penetrací.  Před 
odevzdáním  stavby  se  podklad  opraví  a  pokryje  projektovou  dokumentací 
předepsanou konečnou úpravou povrchu.