Mikroprocesory - Skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Jedním z nejdůležitějších parametrů je kapacita paměti. Určuje množství informací, které
lze do paměti uložit. Udává se v celkovém množství bitů, které paměť dokáže uchovávat.
Jednotkou je Kib (1Kib = 2
10b=1024b), Mib (1Mib = 220b=1048576b), Gib (1Gib = 230b) nebo
Tib (1Tib = 2
40b). V technické praxi se často nesprávně tyto jednotky označují jako Kb, Mb,
Gb, Tb.
Důležitá je také organizace paměti, tj. počet adres a délka slova – zpravidla 1 nebo 2
byty.
S ohledem na organizaci paměti lze její kapacitu udávat také v počtu slov. Např. v případě
paměti s 8 bitovou šířkou slova a kapacitou 16KiB paměť obsahuje 16Ki=16*1024=16384
paměťových slov a její kapacita v bitech je 16KiB=16Ki*8b=128Kib=131072b.
Důležitým údajem, charakterizujícím rychlost paměti, je vybavovací doba. Je to časový
interval, který uplyne od začátku čtecího cyklu do vydání platných dat. Začátkem čtecího cyklu
může být např. změna adresy. Udává se obvykle v ns (1ns = 10-9s).
Principy činnosti polovodičových pamětí
Základním stavebním blokem polovodičových pamětí je paměťová buňka, která slouží
k záznamu jednoho bitu. Konkrétní uspořádání paměťové buňky záleží na tytu paměti. Skupina
paměťových buněk, ze kterých lze současně číst nebo do nich zapisovat tvoří tzv. paměťové
místo. Obsah paměťového místa se nazývá položka. Počet buněk, jež tvoří paměťové místo,
určuje šířku slova paměti. Paměťová místa jsou rozlišena pomocí adresy – číselného označení
paměťového místa.
Paměťové buňky jsou uspořádány do křížení řádkových a sloupcových vodičů. Toto