BEL2_učitelský-sešit-B

V případě obecné zátěže do hvězdy bez nulového vodiče Y (v obr. 27 čárkovaně) není na impedancích zátěže 
fázové napětí zdroje. Je třeba nejprve spočítat napětí mezi středy (N) zátěže a zdroje, pro které lze pomocí MUN 
odvodit vztah 

1B Trojfázová 

soustava 

REFERENČNÍ HODNOTY B 

7 

10

20

30

1

2

3

N

1

2

3

1

1

1

U

U

U

Z

Z

Z

U

Z

Z

Z

. (V) 

(86)

Pro fázory napětí na impedancích zátěže podle II. K. z. platí 

1

10

N

2

20

N

3

30

N

,

,

U

U

U

U

U

U

U

U

U

, (V)  (87)

z nich pak lze určit fázové proudy 

3

1

2

1

2

3

1

2

3

,

,

U

U

U

I

I

I

Z

Z

Z

. (A) 

(88)

Proud středním vodičem se určí podle (85). Pokud je zátěž vyvážená, pak je UN = 0 a výpočet lze převést na 

zapojení YN (formálním doplněním nulového vodiče, kterým v tomto případě neteče proud). 

Zapojení 

 (do trojúhelníka) 

V zapojení do trojúhelníka 

 jsou na jednotlivých impedancích zátěže sdružená napětí (82), např. na první 

impedanci je U12, viz obr. 27. Impedancemi zátěže tečou sdružené proudy 

23

31

12

12

23

31

1

2

3

,

,

U

U

U

I

I

I

Z

Z

Z

. (A) 

(89)

Fázové proudy jsou pak součtem příslušných dvou sdružených proudů, tedy podle I. K. z. viz obr.  

1

12

31

2

23

12

3

31

23

,

,

I

I

I

I

I

I

I

I

I

. (A) 

(90)

Pro souměrnou zátěž lze výpočet opět zjednodušit tak, že se určí pouze sdružený proud první impedancí a další 
sdružené proudy se získají pouhým přičtením fázového posunu ±120°, neboli násobením a2 resp. a; obdobně se 
postupuje i při výpočtu fázových proudů. 

Domácí příprava 