Finance podniku - Tahák

Přínosy kvalitního plánování likvidity: *schopnost předvídat hotovostní požadavky díky nastavenému systému sběru dat, *schopnost rychleji transferovat hotovost, *schopnost minimalizovat zpomalení v kritických místech, *schopnost vyhnout se nákladným záporným zůstatkům na účtu a efektivně využívat náklady denní půjček, *maximalizace výnosu dostupného kapitálu prostřednictvím správných investičních rozhodnutí, *efektivní rozhodování o financování, jeho potřebě, objemu a délce čerpání.

Teoretické přístupy k řízení hotovosti - modely

Baumolův model -Autor: William Baumol -Východisko: hotovost je chápána jako zásoba majetku, která je určena pro postupnou potřebu – placení dodavatelům. Společnosti tak mají určitou hotovostní zásobu, ze které postupně čerpají. Jakmile ji celou vyčerpají až na pojistnou úroveň, prodají část CP, aby zásobu obnovily. Držení vysoké zásoby na běžném účtu je nevýhodné – fin. prostředky nesou velmi malý úrok na rozdíl od fin. majetku ve formě CP.

-řeší problém určení optimální výše oné rezervy. Mezi faktory, které tuto úroveň ovlivňují, patří celkový objem spotřebované hotovosti v roce, transakční náklady na prodej cenných papírů a úroková sazba. Model optimalizuje náklady spojené s udržováním rezervy a náklady na prodej cenných papírů.

-Vysoké výnosy z cenný papírů budou snižovat objem hotovostní zásoby, aby se výhodně zúročily finanční prostředky a naopak.

-Nevýhoda: spotřeba hotovosti není však v praxi rovnoměrná. Navíc vlivem živého obchodování a nesouladu mezi splatnostmi odběratelů a dodavatelů dochází ke kolísání zůstatků směrem dolů i nahoru, s čímž model nepočítá.

Miller-Orrův model -Autoři: M. H. Miller a D. Orr (1966). -Model předpokládá, že společnosti nemohou předvídat budoucí zůstatky hotovosti. Podstata modelu spočívá v určení tří úrovní zůstatků hotovosti – horní mez, dolní mez a optimální úroveň (bod návratu). Dosáhne-li stav hotovosti horní meze, společnost nakoupí velmi likvidní cenné papíry, a to v objemu odpovídajícím rozdílu horní meze a bodu návratu. V okamžiku, kdy stav hotovosti dosáhne dolní meze, zase společnost část cenných papírů prodá a zůstatky hotovosti vyrovná na úroveň bodu návratu. *Rozpětí bude větší, pokud budou vysoké transakční náklady na prodej a nákup cenných papírů nebo jestliže budou velké rozptyly denních změn v zůstatcích hotovosti. Vysoký výnos z cenných papírů naopak bude rozpětí snižovat a předpokládá častější nákup cenných papírů. Rozpětí mezi oběma mezemi je určeno třemi proměnnými – úrokovou sazbou, transakčními náklady spojenými s prodejem a s nákupem cenných papírů a denním rozptylem změny zůstatků hotovosti. *Nevýhoda: Existují možnosti, jak zůstatky hotovosti předvídat. Možnosti nákupu a prodeje likvidních cenných papírů jsou v podmínkách ČR omezené.