Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Finanční trhy - Nejčastější otázky

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (151.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

  1. Jaký produkt nabízí svým klientům penzijní fond: penzijní fondy jsou obvykle akciové společnosti podléhající přísné stání regulaci. Nabízejí penzijní pojištění (bezfondové -vyplácení dávek důchodcům z průběžných příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů, fondové -placené příspěvky se shromažďují v penzijním fondu a vydávají se s časovým zpožděním, kombinované - kombinace dvou předchozích) a penzijní připojištění (možnost odkladu části peněz pro spotřebu v důchodovém věku, někdy dotuje i stát).

  2. Součástí čeho je trh krátkodobých cenných papíru: je součástí trhu peněžního (obchodování s cennými papíry a úvěry zpravidla do 1 roku).

  3. V čem spočívá princip pojištění: vzájemné rozložení rizika mezi více pojištěných.

  4. Jaké znáte sazby centrální banky: diskontní (u diskontních a reeskontních úvěru), lombardní (u lombardního úvěru - zástava věci movité či práva), repo (uplatňuje se u repo (reverzních) operací, nižší než lombardní, vyšší než diskontní).

  5. V době, kdy jsou úrokové sazby nízké, budete držet peníze, nebo nakupovat obligace: budeme peníze držet. Vychází z teorie preference likvidity. Pokud je nízký úrok, nemá smysl investovat do dluhopisů, protože mají vysokou tržní cenu a ztráta plynoucí z držení peněz není tak vysoká.

  6. Na kterou Valnou hromadu byste raději šli, na inv. nebo podílového fondu: majitelé podílových fondů nejsou akcionáři, ale pouze podílníci a podílový font není samostatný subjekt, ale spravuje ho nějaká investiční společnost. Tudíž podílový fond, žádnou valnou hromadu nemá.

  7. Diskont u eskontu směnek, u podílových fondů: u eskontu směnek je diskont platba, kterou si banka strhne za odprodej směnky před dobou splatnosti (čím delší doba, tím větší diskont), u podílových fondů je diskont rozdíl mezi majetkovou hodnotou podílových listů a tržní cennou na sekundárním trhu (jedná se zpravidla o podílové fondy uzavřeného typu).

  8. Proč se nedá se směnkou obchodovat na burze: hlavní důvod je, že není standardizovaná.

  9. Co udělá centrální banka, aby zmenšila množství peněz v oběhu: zvýší povinné minimální rezervy obchodních bank, emituje vlastní cenné papíry a prodá je (státní obligace, státní pokladniční poukázky), dočasně reverzní repooperace (prodej cenných papíru se zpětnou vazbou).

  10. Rozdělení finančních aktiv: peníze (3 základní funkce: prostředek směny, míra hodnoty, uchovatel hodnoty), majetková finanční aktiva (cenné papíry), dlužnické instrumenty (půjčky, vklady).

  11. Když stoupají úrokové míry, co to dělá s obligacemi: klesá jejich tržní cena.

  12. Jaký je rozdíl mezi makléřem a dealerem: makléř pouze poskytuje informace jednotlivým stranám, dealer může i zprostředkovávat obchody.

  13. Rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem: otevřené se dají kdykoli prodat společnosti, která ho spravuje bez fin. ztráty, uzavřené lze prodat na sekundárním trhu cenných papíru obvykle se ztrátou (diskont).

  14. Co se stane s obligacemi s fixním úrokem, když klesá úroková míra: jejich cena na trhu roste.

  15. Přímé a nepřímé nástroje centrální banky: nepřímé (diskontní nástroje - úvěry diskontní, reeskontní, lombardní; operace na volném trhu - nákup a prodej cenných papírů, repo (reverzní) operace, swapy a konverze cizích měn, povinné minimální rezervy, intervence ve prospěch (neprospěch) cizích měn), přímé (pravidla likvidity, uvěrové kontingenty, úrokové limity, povinné vklady).

  16. Úroková teorie racionálního očekávání: pokud se na trhu objeví nová informace, všichni účastníci trhu ji ihned začlení do svých úvah a to se projeví jak změnou úrokových sazeb, tak i cennou cenných papírů.

  17. Co beru jako investor v úvahu při uvažování kam investovat: rizikovost, likviditu, výnosnost.

  18. Rozdíl mezi lombardní a repo sazbou: repo (cenné papíry jsou se zpětnou vazbou. Je nižší než lombardní), lombard (zástava nejčastěji cenného papíru).

  19. Co je to revolvingový úvěr: různá doba splatnosti. Krátkodobý úvěr se při splacení automatický nahradí novým.

  20. Co je to úrok podle klasiků a podle Keynese: klasici (úrok je odměna za odložení části současné spotřeby), Keynes (úrok je platba za použití vzácného zdroje).

  21. Současné trendy vývoje finančního systému: rostoucí konkurence mezi jednotlivými dodavateli finančních služeb, a zároveň mezi domácími kapitálovými trhy. Rozšíření finančních trhů po celém světě, integrace národních a regionálních finančních systémů. Rychlý růst zadluženosti domácností, podniků a vlád, vzhledem k jejich příjmům. Větší rizikovost, nárůst nesolventnosti. Konsolidace bank a velkých finančních institucí /fůze/, pro snížení rizika, rozšiřování trhů a snížení nákladů. Rozvoj nových služeb /termínové obchody, opce/. Rozvoj nových technologií /počítače, sběr, zpracování a přenos informací/. Větší promyšlenost rozhodování, znalost alternativních zdrojů finančních služeb, rostoucí citlivost na riziko. Sladění a koordinace prováděné regulace ze strany vyspělých států v oblasti pohybu kapitálu, nabízených služeb a managementu.

  22. Co je nejméně výhodné, když prodávám cenné papíry na veřejném primárním trhu: prodej za fixní cenu (nelze přesně odhadnout, muže být podhodnocené, nadhodnocené navíc se ceny mohou měnit.

  23. Co je to LIBOR: jedná se o mezibankovní referenční úrok, za který je banka ochotná poskytnout (prodat depozitiva). Centrum pro úrok LIBOR se nachází v Londýně.

  24. Co je menší PRIBOR nebo prima rate a proč: menší je PRIBOR (mezibankovní referenční úroková sazba pocházející z centra v Praze - vytváří ji centrální banka. Za tento úrok jsou banky ochotny nabídnout svoje depozitiva), prima rate je referenční úroková sazba, která je poskytována prvotřídním klientům bank.

  25. Co jsou peníze a jejich funkce: jedna se o finanční aktivum, které je pro finanční trh (tedy i ekonomiku) nepostradatelné, protože plní 3 základní funkce: prostředek směny, uchovatel hodnoty, míra hodnoty.

  26. Neutrální obchody bank: jedná se o tzv. mimobilanční aktivity (banka není ani dlužník, ani věřitel), jedná se např. o operace: pokladní, zúčtovací, směnárenské, zprostředkovatelské, depotní, poradenské, informační, expertizní, konzultační.

  27. Jak se odborně nazývá výraz pro to, když chceme nabídnout akcie široké veřejnosti: tender.

  28. Čeho jsou finanční otázky součástí: ekonomiky (ostatně jako finanční trh i systém).

  29. Úroková teorie preference likvidity + motivy držby peněz: krátkodobá teorie úrokových sazeb podle Keynese. Úrok je cena za odložení části současné spotřeby, vyšší riziko větší výnos. Uvažovány pouze obligace (poskytující úrok) a peníze (poskytující neustálou likviditu). Motivy držby: transakční (úhrada běžné spotřeby), bezpečnostní (na krytí nenadálých situací), spekulativní (přesvědčení, že úrokové sazby jsou nízké a budou v budoucnu narůstat).

  30. Konverze a swapy: jedná se o nepřímé nástroje centrální banky sloužící k regulaci nabídky peněz na domácím finančním trhu prostřednictvím operací se zahraničními měnami. Konverze (jedná se o nákup cizích měn za domácí od obchodních bank a naopak.- stálé), swapy (jedná se o konverzi se zpětnou vazbou - pouze dočasné).

  31. Kdo je depozitář a valná hromada podílových fondů: depozitář je investiční společnost, která spravuje investiční nebo podílové fondy. Valná hromada u podílových fondů není, protože to není samostatný subjekt.

  32. Jaký je rozdíl mezi reálnou a nominální úrokovou sazbou: nominální bere na vědomí inflaci a je o ní upravena.

  33. Kdo provádí dohled nad činností podílových a investičních fondů: Komise pro cenné papíry

  34. Specifika burzovních obchodů: čas a místo konání burzy je předem přesně stanoveno, ochodů na burze se smí účastnit pouze přesně vymezený okruh osob, musí být stanovena minimální obchodovatelná množství, k provozování burzy je nutné mít zvláštní povolení, předměty ochodu se fyzicky nenalézají na burze.

  35. Funkce finančního systému: depozitivní, kreditní, uchovatel hodnoty, platební, ochrana proti riziku, státní regulace.

  36. Jak zvýší centrální banka množství peněz v oběhu: sníží min. rezervy, sníží úrokové sazby, odkoupí cenné státní papíry od obchodních bank (stáhne je z oběhu).

  37. V čem spočívá hedging: přenáší riziko na jiný subjekt (např. při kolísání úroku)

  38. Co slouží k hedgingu: finanční deriváty (termínové kontrakty, jejichž podkladové aktiva jsou finanční).

  39. Co jsou obchody terminované a promptní: termínované - mezi uzavřením a vypořádáním ochodu existuje větší časová prodleva (využívá se k hedgingu a spekulacím), promptní (spotové) - vypořádání je téměř okamžité (max. několik dnů).

  40. Jaký je rozdíl mezi forward a future: forward je individuální termínovaný kontrakt mezi dvěma stranami, který není obchodovatelný na burze, future je obchodovatelné na speciálních termínovaných burzách.

  41. Přibližuje se promptní cena k termínované nebo naopak: ano, tendence vzájemně konvergovat. V době plnění se srovnají.

  42. Co jsou deriváty: termínované kontrakty (slouží k omezování, řízení rizika a spekulacím).

  43. Dělení derivátů, co může být podkladovým aktivem: termínované kontrakty typu forward a future, swapové kontrakty, opční kontrakty (burzovní, OTC). Podkladovým aktivem mohou být nástroje fin. trhu.

  44. Rozdíl mezi výnosem běžným a kapitálovým: běžný výnos - veškeré příjmy plynoucí z držby finančních instrumentů ve sledovaném období, kapitálový - nevznikají z držby fin. instrumentů, ale při jejich obchodování na fin. trhu.

  45. Co udělá guvernér CNB dle teorie zápůjčního kapitálu, aby aprecioval (zhodnotil) korunu: zvýší úrokové sazby, což vede k tomu, že zahraniční investoři, kteří mají volné peněžní prostředky upřednostní uložení peněz v tomto státě, protože jim zhodnotí více peněz. Jedná se tedy o příliv zahraničního kapitálu, což vede k následné poptávce po české měně (v našem případě) a tím pádem i k zvýšení kurzu (tedy i k apreciaci). Rovněž by zvýšil povinné minimální rezervy, což by vedlo k restrikci a tedy i snaze více spořit (poptávka po koruně), což by vedlo ke zvýšení úrokových sazeb a tedy i k apreciaci.

  46. Jak bych znehodnotil korunu vůči euru, kdybych byl guvernérem ČNB: prostřednictvím intervencí v neprospěch domácí měny vůči euru. Nakupoval bych euro (dojde ke zvýšení jeho poptávky) za domácí měnu. Rovněž bych snížil úroky, což by vedlo k úbytku poptávky po české koruně a tedy její celkové znehodnocení.

  47. Všechny typy obligací: obligace jsou dlouhodobé dlužnické cenné papíry. Emitent (dlužník), majitel (věřitel). Druhy: kupónová - prodávaná za NH, přináší pravidelné platby, muže být s fixní sazbou nebo variabilní, diskontovaná - nepřináší pravidelný výnos, je nabízena za nižší cenu než NH, zisk je rozdíl NH - cena nákupu, věčná - věčně je vyplácena kupónová platba, nemá žádnou dobu splatnosti, konvertibilní - možnost převést obligaci do určitého počtu akcií společnosti, která tyto obligace vydala, svolatelné - možnost dlužníka splatit předčasně svoje závazky (dražší), předložitelné - možnost věřitele nechat si vyplatit předčasně svoje pohledávky, obligace s warantem - umožněno investorovi nakoupit během určitého období fixní počet kmenových akcií. Při nákupu obligace nezaniká.

  48. Termínované obchody (v čem spočívá standardizovanost kontraktu futures): vypořádání termínových obchodů je obvykle s větší časovou prodlevou, hlavní důvod standardizovanosti futures je v tom, že veškeré jejich obchody jsou uzavírány na speciálních termínovaných burzách. Z právního hlediska je protipartnerem každého obchodujícího účastníka burza, která zajišťuje a garantuje obchod.

  49. Báze u futures: rozpětí termínovaného kurzu kontraktu futures a promptního kurzu podkladového aktiva. Báze může být kladná (nadsazení) a záporná (zaostávání).

  50. Co je to swap, druhy: jedná se o termínovaný obchod mezi dvěma subjekty, jejichž předmětem je výměna aktiv nebo finančních toků. Standardní druhy swapů jsou úrokové swapy - kontrakt zavazující převedení finančních toků odpovídajícím úrokovým platbám za poskytnuté úvěry (stejně velké); stejná měna, měnové swapy - termínované kontrakty určené k výměně úrokových plateb jejichž podkladové aktiva jsou ve dvou různých měnách. Na počátku i na konci kontraktu dochází i ke vzájemné výměně nominálních hodnot podkladových měn za dohodnutý kurz, devizové swapy - kontrakty na nákup jedné měny za jinou při aktuální kurzu a její současný zpětný prodej v okamžiku splatnosti za předem dohodnutou termínovanou cenu.

  51. Co je to věčná obligace: konzola, není určena doba splatnosti, vyplácena kupónová platba z její držby.

  52. Rozdíl mezi konvertibilní obligací a obligací s warantem: warant umožňuje majiteli obligace koupit fixní počet kmenových akcií, obligace tímto nezaniká. U konvertibilní obligace dochází k převodu na akcie, obligace zaniká.

  53. Rozdíl mezi svolatelnou a předložitelnou obligací, kde je vyšší úrok: u svolatelné má možnost dlužník splatit předčasně svoje závazky a zrušit tak obligaci, u předložitelné možnost věřitele nechat si vyplatit předčasně svoje pohledávky a zrušit tak obligaci. Vyšší úrok je u svolatelné (riziko pro investory).

  54. Jaký je rozdíl mezi měnovými a devizovými swapy: u devizových swapů se neprovádějí žádné průběžné úrokové platby.

  55. Opce call a put: kupní (call) opce dávají právo (nikoliv povinnost) držiteli za určitou dobu koupit podkladová aktiva za stanovenou cenu. Prodejní (put) opce dávají právo (nikoliv povinnost) držiteli za určitou dobu prodat podkladová aktiva za stanovenou cenu.

  56. Opční prémie a z čeho se skládá: opční prémie je kupní (tržní) cena opce. Skládá se ze dvou komponentů, a to z vnitřní hodnoty (rozdíl mezi právě existující promptní tržní cenou a cenou realizační) a hodnoty časové (spekulativní - čím delší doba, tím bývá i větší pravděpodobnost změny ceny podkladového aktiva).

  57. Když si koupíte call opci jste býk nebo medvěd: můžu a nemusím si koupit podkladová aktiva, tudíž spekuluji, zda porostou úroky a pokud ano, tak obchod uskutečním a prodám aktiva. Spekuluji tedy na vzestup kurzu, což je býk.

  58. Ten kdo nakoupí put obci je býk nebo medvěd: obci majitel může a nemusí prodat, spekuluje na sestup (pokud očekává pokles, prodá obci) a je tudíž medvěd.

  59. Co je to opce americká a evropská: americká - může být uplatněna kdykoli během časové lhůty až do dne splatnosti opce včetně, evropská - muže být uplatněna pouze v den její splatnosti.

  60. Která opce bude dražší americká nebo evropská: americká - je dražší, protože nese menší riziko. Může být uplatněna kdykoli v průběhu životnosti.

  61. Co je rizikovější americká nebo evropská opce: evropská, musí se čekat na vypršení životnosti.

  62. Jste medvěd, a jakou opci koupíte nebo prodáte: když jsem medvěd, tak spekuluji na sestup. Tudíž si koupím put (prodejní) opci a prodám call (kupní) opci. U call opce potom koupím podkladové aktiva levněji a u put obce jsem prodal podkladová aktiva ještě dříve, než stačily klesnout jejich ceny.

  63. Co je to nekrytá opce: smluvní partneři nemusejí v okamžiku sjednávání disponovat podkladovými aktivy. Ty mohou koupit kdykoli do doby vypořádání.

  64. Strategie typu straddle: kombinace call a put obce. Kdo stradle kupuje, dosáhne zisku tehdy, když se kurs (např. akcie) odchýlí od sjednané ceny více, než činí cena zaplacená za celý straddle. Je jedno, jestli je odchylka nahoru či dolu.

  65. Typy opčních strategii: strip - kombinace jedné kupní a dvou prodejních opcí za jinak stejných podmínek, strap - kombinace jedné prodejní a dvou kupních opcí za jinak stejných podmínek strangle - kombinace jedné kupní a jedné prodejní opce u nichž se liší sjednaná cena podkladového aktiva.

  66. Akcie a štěpení: akcie je cenný papír emitovaný nějakou akciovou společnosti, která si tak emisí akcií obstarává dlouhodobé finanční zdroje. Vlastník akcie je akcionář, který má určitá práva (podílet se na řízení společnosti, právo na zisk, právo podílet se na likvidačním zůstatku). Štěpení je proces, kdy se původní akcie o určité nominální hodnotě rozdělí na více akcií o nižší nominální hodnotě, ovšem jejich součet dává nominální hodnotu původní akcie. Společnost tak oslovuje i drobné investory.

  67. K čemu se využívá straddle: když očekáváme kolísání cen podkladového aktiva oběma směry.

  68. Jaký je alikvotní úrokový výnos u diskontované obligace: žádný, u diskontované obligace nejsou žádné kupónové platby.

  69. Co je to alikvotní úrokový výnos: je roven části další kupónové platby, která naběhla od předchozí kupónové platby do doby prodeje obligace, a který náleží prodávajícímu.

  70. Může být AUV záporný: ano, v případě, kdy se kupónová platba, která ještě neproběhla (zbývalo třeba jen pár dnů) přičte původnímu majiteli, ale od ní se musí odečíst ta část, která neproběhla. Tím pádem je AUV záporný, protože to byl kousek, který chyběl k dokončení celé kupónové platby.

  71. Když klesají úrokové míry, jak se mění tržní ceny obligací s fixní sazbou a variabilní: u obligací s variabilní sazbou se tržní hodnota moc nemění, projeví se hlavně v kupónových sazbách, u obligací s fixní sazbou tržní ceny rostou (subjektům se nevyplatí držet peníze a investují je do obligací, čímž se zvedne jejich poptávka a následně i cena).

  72. Obligace s variabilní a fixní sazbou, která je výhodnější a proč: podle toho v jaké situaci se nachází ekonomika, ale obecně platí, že bezpečnější je obligace s variabilní úrokovou sazbou (nemění se tolik její cena), změna úroku se projeví nejvíc v sazbě.

  73. Při nízkých úrokových sazbách a jejich budoucím růstu investujeme do čeho: do akcií silných korporací

  74. Budu-li mít koupené fixní obligace a zvýší se povinné minimální rezervy, budu na tom lépe nebo hůř: dojde k restrikci, tedy i ke zvýšení úrokových sazeb, což povede ke snížení ceny obligací, takže hůř.

  75. Když je hospodářský cyklus na vrcholu, které cenné papíry budu nakupovat: obligace s fixní úrokovou sazbou (nejlépe silných korporací a státu).

  76. Jaký je vliv povinných minimálních rezerv na úrokové sazby: pokud se zvýší povinné minimální rezervy, znamená to restriktivní politiku (sníží se množství peněz v oběhu a je snaha spořit), to vede ke zvýšení úrokových sazeb.

  77. Ekonomika v recesi, do čeho budu investovat: snižují se úrokové míry a zvyšují se ceny obligací, takže do nich

  78. Jak se zajistit proti poklesu úrokových sazeb: floor. Bude-li referenční úroková sazba pod pevnou úrokovou floor sazbou v rozhodných dnech, musí prodávající tento rozdíl doplatit.

  79. Faktory ovlivňující výši cap prémie: nominální hodnota kontraktu (čím větší, větší i prémie), výše cap sazby (čím nižší, tím je prémie vyšší), doba trvání (čím delší, tím větší prémie), rozdíl cap sazby a úrokové sazby (čím menší rozdíl, tím větší prémie)

  80. Chci si zajistit pohledávky proti poklesu kurzu, co použiji: floor (pokud klesne kurz v rozhodném období pod floor sazbu, prodávající doplatí rozdíl).

  81. Co je to collar: jedná se o kombinaci cap a floor. Kupující collar obdrží plnění, pokud je úroková sazba v rozhodný den vyšší než cap sazba a naopak pokud úroková sazba poklesne pod floor sazbu, musí plnění poskytnout on.

  82. Co je dražší cap nebo collar a proč: dražší je cap, u collar je větší riziko při poklesu kurzu.

  83. Co je to převodní páka: hodnota udávající o kolik procent se změní cena opce, změní-li se o 1% kurz podkladového cenného papíru.

  84. Když je hospodářský cyklus na vrcholu, které cenné papíry budu nakupovat: budu nakupovat obligace velkých korporací a státní obligace s fixní sazbou, protože bude následovat recese tedy postupné snižování úrokových sazeb a tedy i zvyšování tržních cen obligací.

  85. Při nízkých úrokových sazbách a jejich budoucím růstu investujeme do čeho: do akcií, u obligací s fixní kupónovou sazbou se bude postupně snižovat cena (nemělo by to smysl).

  86. Jaké je jištění vkladů u bank a kampeliček: u bank je to 90 % max. 400 tisíc Kč, u kampeliček je to 80 % max. 100 tisíc Kč původního kapitálu.

  87. Co je to swapce: představuje opci na swap. Jedná se tedy o obci, jejíž podkladovým aktivem je swapový kontrakt. Možnost jak evropské, tak americké opce. Může a nemusí být obchodovatelná, ovšem jenom na neorganizovaném trhu.

  88. Co jsou to syntetické (složené) finanční deriváty: představují termínované kontrakty, jejích podkladovými aktivy jsou jiné finanční deriváty (termínované obchody). Mohou být buď opce (opce na termínované kontrakty typu forward a futures, swapce, opce na opce) nebo pevné kontrakty (forward na swap).

  89. Co je to warant: dlouhodobá americká call (kupní) opce, která je emitována firmou na její vlastní kmenové akcie. Připojuje se k obligaci a snižuje tím její sazbu. Jejich majitelé si mohou za čas předmětné aktivum (akcie) koupit. Waranty se mohou obchodovat na burzách podobně jako akcie.

  90. Kupujete collar, jste dlužník nebo věřitel: dostávám peníze v případě zvýšení úrokové sazby nad cap sazbu (dohodnuté) a platím v případě snížení úrokové sazby pod floor sazbu. Jsem zajištěn proti nárůstu a jsem tedy dlužník (dlužím peníze a zvýše se úroky, v tom případě bych musel zaplatit více, takto jsem „pojištěný“).

  91. Kupujete si cap sazbu, jste dlužník nebo věřitel: obdoba jako u collar, navíc nemusím platit v případě poklesu úrokových sazeb. Jsem tedy zajištěn proti nárůstu úrokových sazeb a jsem dlužník.

  92. Dlouhá a krátká pozice: dlouhá pozice - spekuluje se na vzestup (býk). Kupující očekává růst, tak nyní kupuje a jejich držbou a následným prodejem vydělá, krátká pozice - spekuluje se na pokles (medvěd). Kupující očekává pokles, tak nyní prodává a za určitý čas je pak koupí levněji čímž na tom vydělá.

  93. Co je to krátký prodej: obchod se uskuteční, ovšem prodávající v čase ochodu předmětné podkladové aktivum ještě nevlastní. Buď nemá na to finanční prostředky, nebo očekává změnu kurzu a pozdější koupí na tom vydělá.

  94. Jaké je úročení u collar fixní nebo proměnlivé: proměnlivé (úroková sazba se neustále a to jak nad cap sazbu tak pod floor sazbu).

  95. Co je to otevírání pozic: je to vznik terminovaných kontraktů, které jsou burzovně obchodovatelné. Evidenci provádí příslušná termínovaná burza.

  96. Kupující put (prodejní) opci, jaká je maximální ztráta a zisk: ztráta - cena opce, zisk - sjednaná cena – cena opce.

  97. Kupující call opce, zisk a ztráta: ztráta - cena call opce, zisk – neomezený.

  98. Prodávající call opce, zisk a zráta: ztráta - neomezená, zisk - cena call opce.

  99. Prodávající put (prodejní) opci, jaká je maximální ztráta a zisk: ztráta - sjednaná cena – cena opce, zisk - cena opce.

  100. Kde je vyšší prémie, u call nebo put obce: u call opce, možnost až neomezené ztráty, vetší riziko.

  101. Co je to vnitřní hodnota prémie u opce: jedná se o rozdíl mezi existující tržní promptní cenou podkladového aktiva (akcie) a realizační (dodací) cenou.

  102. Do čeho může investovat penzijní fond: nakupují především dlouhodobé, nejčastěji státní obligace, přičemž z důvodu diverzifikace aktiv a ochrany proti inflaci mívají často značnou část investic vloženou do nemovitosti.

  103. Kam byste dal peníze, do investičního nebo do kapitálového životního pojištění:

Témata, do kterých materiál patří