Makroekonomie - Zápisky z přednášek

Kartelové dohody

Monopson

Jeden kupující = stát

Externality

Arthur Cecil Pigou (1877 – 1959)

efekt přelévání (selhání trhu)

porušení efektivní alokace zdrojů →selhání trhu

není dosahováno společenského blahobytu

řešení pozitivních a negativních externalit - intervence státu do tržního procesu (daně a subvence)

Firmy nebo lidé přenášejí náklady (NEGATIVNÍ externality) nebo přínosy (POZITIVNÍ externality) na jiné subjekty, aniž tyto subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno, anebo aniž za přínos přiměřeně platí.

NEGATIVNÍ externality → soukromé náklady > společenské náklady

Problematika životního prostředí: chemička vypouští sračky do vody, sousedovi chcípnou ryby (chemička ušetří náklady na čištění, rybář zaplatí. Nejčastější subjekt, na který se náklady přelévají je stát.

soukromé náklady - náklady firmy na výrobu statků nebo poskytování služeb

společenské náklady - náklady ostatních ekonomických subjektů

negativní externality = rozdíl mezi společenskými a soukromými náklady firmy (soukromé jsou nižší než společenské)

POZITIVNÍ externality → soukromý užitek < společenský užitek

pozitivní externalita – produkce prospěšná pro společnost

vývoj léků, kamerový systém, včelař a včelky

regulace externalit – legislativa, pokuty, zdanění – pozitivní nebo negativní

Různá typologie trhů

PODLE PŘEDMĚTU OBCHODU

Trh zboží a služeb

Trh finanční

Trh výrobních faktorů

PODLE MÍSTA SMĚNY

Regionální

Národní

Světový (mezinárodní)

PODLE VZTAHU K ZAHRANIČÍ

Otevřený

Uzavřený

Dnes už neexistuje, používá se pro znázornění

Částečně uzavřený

Embarga, clo, kvoty

Z HLEDISKA KONKURENCE

Konkurenční

Monopolní

Oligopolní

Makroekonomie zkoumá ekonomiku jak soustavu agregovaných trhů

Zboží a služeb

Peněz

Práce

Dluhopisů

Měnový

Trhy jsou vyčišťovány prostřednictvím změn cen = všeobecné čištění trhů – dosahování všeobecné rovnováhy

Tržní ekonomika, působení tržních sil

NABÍDKA (supply)

• Nabídka je množství zboží, které jsou výrobci ochotni vyrobit a prodat za určité ceny.

• Zákon rostoucí nabídky: S růstem ceny zboží, množství zboží nabízené výrobcem na trhu roste (zákon je podmíněn ziskovým motivem výrobců) Při nezměněných nákladech!

• Strmost křivky určuje elasticita (jak reagují výrobci na růst ceny)

• Dělení nabídky

  • AS: celková (agregátní) – všechny nabídky na všech trzích

  • S: individuální (jednoho výrobce)

  • S: tržní (souhrn individuálních nabídek na určitém vymezeném trhu)

• Křivka nabídky vyjadřuje reakci výrobců na změny cen zboží a říká, jaké množství výrobků a služeb při různých cenách budou výrobci ochotni vyrábět a dodávat na trh.

POPTÁVKA (demand)

• Př

• Poptávka je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určité ceny.

• Zákon klesající poptávky vyjadřuje skutečnost, že s růstem ceny poptávané množství zboží a služeb klesá (křivka poptávky klesá). Při nižší ceně nakupujeme víc, ale jakmile cena klesne moc, nenakupujeme, protože je to podezřelé. To platí i u luxusního zboží – jakmile klesne cena, už ho nekupujeme, protože přestává být luxusním.

• Dělení poptávky:

  • celková(agregátní)

  • individuální (jednoho kupujícího)

  • tržní (souhrn individuálních poptávek na určitém vymezeném trhu)