Výcuc_makro (1)

3. Široké peníze = peněžní agregát M3 - M2+ obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových 
finančních institucí(některé akcie, podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace) 

7.2 Peněžní trh 

Peněžní trh - je místo, kde se reguluje množství peněz v ekonomice. Poptávka na tomto trhu je ve formě 
poptávky po peněžních zůstatcích. Nabídku ovlivňuje bankovní systém. 

7.2.1 Poptávka na trhu peněz 

Poptávka na trhu peněz je poptávkou po peněžních zůstatcích. 

Definice: Peněžní zůstatky jsou vysoce likvidní aktiva s nízkým rizikem a žádným nebo nízkým výnosem 
(oběživo, vklady na běžných účtech). 

Funkce poptávky po penězích 𝑴𝑫  = 𝑴𝑫 (𝒀𝑵, 𝒓𝑵)

Kde: 
YN - nominální důchod, s růstem důchodu roste poptávané množství (necenový faktor) 
rN - nominální úroková míra, s růstem úrokové míry poptávané množství klesá (cenový faktor) 

7.2.2 Nabídka na trhu peněz 

 Nabídka na trhu peněz představuje peněžní zásobu. 

1. Suma oběživa a bankovních rezerv = peněžní báze MB 

MB = Cr + R 

Cr - oběživo 

R - bankovní rezervy 

2. Suma oběživa a bankovních vkladů = peněžní zásoba M 

M = Cr + D 

D - vklady(depozita) 

𝑀

𝑀𝐵

=

𝐶𝑟+𝐷

𝐶𝑟+𝑅

=

𝑐𝑟+1

𝑐𝑟+𝑟𝑟

  Peněžní multiplikátor 

Definice: Peněžní multiplikátor je regulátorem tvorby depozitních peněz. Hodnota peněžního 
multiplikátoru zobrazuje, kolikrát se v ekonomice znásobí počáteční přírůstek množství peněz, 
respektive kolik depozitních peněz se v ekonomice vytvoří z dodatečného přírůstku peněz. 
Hodnota multiplikátoru je tím vyšší, čím nižší je povinná míra bankovních rezerv (rr) a čím nižší je podíl 
držby oběživa. 

7.2.3 Rovnováha trhu peněz 

Definice: Rovnováha představuje situaci, kdy lidé v souhrnu drží právě tolik peněžních zůstatků, kolik jich 
chtějí držet.