Výcuc_makro (1)

b)  Deflace z dlouhodobého hlediska 

Z dlouhodobého hlediska je deflace vnímána negativně, protože vede ekonomiku do recese. 
Výjimkou je pokles cenové hladiny způsobená novými technologiemi, které zvyšují produktivitu 
práce a kapitálu, kdy je pokles cenové hladiny vyvolán ekonomickým růstem (posunem hranice 
produkčních možností) 

8.4.2 Desinflace 

Definice: Desinflace je situace, kdy přestože ve státě dochází k inflaci, má míra inflace klesající tendenci. 
To znamená, že tempo nárůstu cenové hladiny se v čase snižuje. 

8.4.3 Stagflace 

Definice: Stagflace je situace, kdy stagnace výkonu ekonomiky (velice pomalý nebo nulový růst 
ekonomiky) je provázená růstem inflace. 

8.4.4 Slumpflace - Slumpflation 

Definice: Slumpflace nastává, pokud pokles výkonu ekonomiky (negativní ekonomický růst) je 
doprovázen růstem cenové hladiny.  Tedy situace kdy v době hospodářské recese narůstá 
nezaměstnanost i inflace. 

9. Trh práce a nezaměstnanost 

9.1 Trh práce 

Definice: Trh práce je trhem základního výrobního faktoru - práce. Je místem, kde zaměstnavatelé a 
zaměstnanci vzájemně jednají o mzdě, pracovní době a dalších smluvních podmínkách práce. Střetává se 
zde nabídka práce (lidé nabízí svou práci, uchází se o páci) s poptávkou po práci (firmy, vláda, 
domácnosti najímají zaměstnance). 

Nástrojem sladění nabídky práce s poptávkou po práci je cena práce, kterou představuje mzda 
pracovníka. 

9.1.1 Nabídka práce 

Nabídku práce tvoří lidé různých profesí sektor domácnosti. 

Proto je nabídka pracovních sil závislá: 

a)  na výši reálné mzdové sazby 
b)  na mezní újmě z práce, spojené s obětováním volného času (mezní újmu z práce si můžete 

představit jako přírůstek svého opotřebení a znechucení planoucího z každé další odpracované 
hodiny) 

Substituční efekt - převládá při nižší mzdové sazbě. Při zvýšení mzdové sazby zájem o práci roste, neboť 
růst mzdy motivuje člověka k tomu, aby nabízel více práce na úkor svého volného času, to znamená, že 
nabídka práce roste, až do bodu X.