Výcuc_makro (1)

Deficit státního rozpočtu má dvě hlavní příčiny, podle kterých se dělí na: 

a)  Strukturální deficit - vzniká na základě rozhodnutí vlády o čerpání vyšších výdajů než tvoří příjmy 

státního rozpočtu.

b)  Cyklický deficit - spojen s celkovým poklesem výkonu ekonomiky (hospodářské cykly)

11.3.3 Způsoby financování deficitu státního rozpočtu 

1)  Dluhové financování je nejčastěji v podobě vydání a prodeje státních dluhopisů. 

Stát si může půjčit peníze (prodat státní dluhopisy) od: 
a)  domácích subjektů vzniká vnitřní dluh a efekt vytěsňování spotřeby a investic 
b)  zahraničních subjektů vzniká vnější (zahraniční) dluh a efekt vytěsňování exportu 
c)  centrální banky vzniká nebezpečí inflace - monetizace deficitu.  

Efekt vytěsňování spotřeby a investic - pokud domácí subjekty půjčí peníze státu, nemohou je 
již využít na vlastní spotřebu a investice. Agregátní poptávka se sníží. V důsledku toho státní 
výdaje nahrazují pokles spotřebních a investičních výdajů  státní výdaje vytěsnily výdaje 
soukromé.

2)  Emisní financování  - stát si půjčuje peníze od vlastní centrální banky, která nakupuje státní 

dluhopisy za peníze, které sama emituje (tisk nových peněz) = monetizace deficitu, může vést 
k růstu inflace.

3)  Prodej státního majetku 

11.3.4 Dluh státu 

Dluh státu (vládní dluh) může vzniknout deficitem, či několika deficity. 

Veřejný dluh -podle MMF, představuje celkové saldo státních finančních aktiv a pasiv včetně salda 
mimorezortových fondů. Obsahuje dluh centrální vlády  státní dluh + dluhy krajů, obcí a dalších složek 
rozpočtové soustavy. 

11.4 Typy fiskální politiky 

1. Expanzivní fiskální politika   

expanzivní  pro růstová 

cíl: 

vyvolat růst AD a HDP a tím snížit nezaměstnanost ve státě