Makroekonomie 2 RMAKP - 100 otázek a odpovědí 2009

na tvorbě se podíleli Ch. Coby a P. Douglas

ukazuje závislost růstu domácího produktu na růstu práce a kapitálu

vychází z neoklasické funkce růstu Y = f(K, L)

exogenní technologický pokrok způsobí Y = A . f(K, L)

zvýšení A znamená, že daný kapitál a práce vytváří vyšší produkt → souhrnná produktivita faktorů

funkce Y = ALα . Kβ, kde α + β = 1 (produkt= konst. použité technologie a znalostí* množství práce * kapitál)

α - podíl pracovních důchodů na domácím produktu (W. L/Y, kde W – reálná mzda)

β - podíl kapitálových důchodů na domácím produktu (r . K/Y, kde r.K – objem důchodů plynoucích z kapitálu)

Solow – přidal třetí růstový faktor – technický pokrok exponenciální funkce času

Y(t) = A . ert . L(t)α . K(t)β

ert – vliv technického pokroku (r) v čase (t) na ekonomický růst

Y/L – růst produkce na jednotku práce, závisí na růstu kapitálu na jednotku práce K/L

technický pokrok – zvyšuje růst produktu na jednotku práce

téměř čtyři pětiny růstu produktu na pracovníka jsou v USA výsledkem technického pokroku

vysvětluje příčiny technologického pokroku, tech. pokrok bere jako výsledek působení vnitřních faktorů, neexistuje zde stálý stav, pracuje s fyzickým a znalostním kapitálem (lidský kapitál)

širší pojetí kapitálu K = KF + KN… (fyzický kapitál – stroje, zásoby, zařízení + znalostní kapitál – nové technologie a lidský kapitál)

zde má produkční funkce konstantní výnosy z kapitálu Y=a*K… a - konstanta

Technologický pokrok = růst znalostí → růst znalostního kapitálu KN

Příčina technologického pokroku = investice do znalostí (do výzkumu a lidského kapitálu)

u fyzického kapitálu se projevují klesající výnosy, u znalostního naopak může docházet k rostoucím výnosům ze znalostí

převratné technologie přinášejí výnosy, které mnohonásobně převyšují investiční náklady

znalosti mají charakter pozitivních externalit (napodobení objevu jedné firmy jinými firmami) → společenský užitek je vyšší než soukromý) – v ekonomice způsobí rostoucí výnosy

produkční funkce: Y = a. K

investiční funkce: I = s . Y

každý ∆K vyvolá proporcionální a . ∆Y

Převládá-li v zemi fyzický kapitál a znalostní kapitál je jen malý, budou se projevovat klesající výnosy z kapitálu → ekonomika se bude chovat podle Solowova modelu (klesající výnosy z kapitálu)

Pokud je významně zastoupen znalostní kapitál, ekonomika se bude chovat podle modelu endogenního růstu

– ekonomka stále roste, bez dosažení stálého

Neokeynesiánci tvrdí: chudé země mají tak nízký produkt, že z něho nejsou schopny spořit
a akumulovat kapitál, protože nejsou schopny akumulovat kapitál, nejsou schopny zvýšit svůj produkt a zůstávají tak chudé – bludný kruh chudoby se uzavírá.

jedinec s nízkým příjmem nemá úspory, jež by proměnil v investice, nedokáže tedy zvýšit svou produktivitu a proto může dosahovat nízkého příjmu

vede k domněnce, že chudé země jsou odkázány na pomoc vyspělých zemí (jinak by nedokázaly bludný kruh přetnout a odstartovat ekonomický růst),

Chicagská škola : naráží na fakt, že peníze dostane vláda a né domácí podnikatelé, vztahuje se pouze k vztahu mezi kapitálem a růstem

lidé mají příležitost ke zvýšení svého důchodu a záleží jen na nich, zda ji využijí. Tou příležitostí je podnikatelská aktivita (jež je postavena na soukromém vlastnictví)

proto peníze z vyspělých států jsou neúčinné, když vlády je využívají k dosažení vlastních zájmů, pomocí zásahů do ekonomik (plánování, regulace, upevňování politické moci), kdyby je použili k podpoře soukromého vlastnictví, ekonomický rozvoj by byl mnohem rychlejší

proto by se mělo investovat do lidského kapitálu (vzdělání a zdraví lidí)

Teorie diskriminace: dle Beckera vzniká diskriminace na trhu práce, kdy dva lidé, jež mají stejnou produktivitu, jsou placeni rozdílně. Pokud se však liší produktivitou, o diskriminaci se nejedná.

Dokazuje, že na konkurenčních pracovních trzích není diskriminace možná – byla by z hlediska zaměstnavatelů iracionální.

Tudíž diskriminace vzniká buď na nekonkurenčním pracovním trhu (nedostatek konkurence) či v rámci iracionálního chování zaměstnavatele

Teorie kriminality: dle Beckera nejsou zločinci obětí sociálního prostředí

zločin je racionální rozhodnutí, kdy zločinec porovnává výnosy ze spáchaného trestného činu s náklady trestu (jsou vyváženy rizikem odhalení chycení či odsouzení)

Zavedení přísnějších trestů zvyšuje N a snižuje zločinnost, stejně tak např růst rizika odhalení.

Teorie rodiny: funguje na obdobném principu. Součástí teorie je i problematika sociálních dávek a pomoci státu. Podle Beckerova názoru mohou mít státem vyplácené dávky špatný vliv na společnost, protože oslabují přirozenou solidaritu mezi členy rodiny.

Lidé se v otázkách manželství rodiny a dětí rozhodují porovnáváním nákladů a výnosů (užitku), které nemusí být v peněžní podobě (i tak na ně lze aplikovat ekonomickou analýzu)

vycházel z předpokladu, že se lidé v dané oblasti rozhodují jako při nákupu nějakého zboží

Obě dvě teorie jsou založeny na předpokladu, že rozhodnutí jsou výsledkem srovnání užitků
a nákladů.