Otázka 13 - Teorie peněz

Peníze nejsou neutrální v krátkém období (1-2 roky) – ovlivňují reálnou úrokovou míru, reálný měnový kurz, HDP.

Peníze jsou neutrální v dlouhém období – je ovlivněna pouze cenová hladina, ostatní veličiny se nemění. Inflace je výlučně peněžní jev – jedinou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní zásoby.

Fisherova rovnice směny(skripta, str. 116 a doc.)

Irwing Fischer (1867-1947)

M * V = P * T

tok peněžních výdajů za peněžní hodnota transakcí

určité časové období za dané období

M = nominální množství peněz v oběhu (v ČR stanovuje ČNB)

V = rychlost obratu peněz (kolikrát je během času použita jedna koruna k nákupu zboží); velikost určuje obyvatelstvo – držení (spoření) či utrácení peněz; čím vyšší rychlost, tím méně peněz v oběhu potřebujeme

P = průměrná cena nakoupeného zboží

T = průměrné množství nakoupeného zboží

Rovnice vyjadřuje makroekonomickou podmínku rovnováhy na trzích. Pokud je rovnováha narušena dojde postupně k jejímu opětovnému nastolení, prostřednictvím změny cenové hladiny.

Z výše uvedené rovnice mimo jiné vyplývají podle Fishera následující závěry:

- ceny se mění přímo úměrně k množství peněz v případě, že zůstane nezměněn rozsah obchodu T i rychlost oběhu peněz V

- ceny se mění přímo úměrně s rychlostí obratu (oběhu) peněz v případě, že množství peněz M i množství nakoupeného zboží T se nezmění

- ceny se mění v opačném poměru k rozsahu nakoupeného zboží (obchodu) za předpokladu, že množství peněz M i rychlost jejich oběhu V se nezmění

Cambridgeská teorie peněz(skripta, str. 99)

Teorie se vyvíjela postupně, započal ji A. Marshall a dále rozvíjeli ji rozvíjeli další představitelé cambridgeské školy. Tato teorie je teorií poptávky po hotovostních peněžních zůstatcích, kterou vysvětlili jako transakční poptávku. Zůstatky vyjadřují peněžní obnos nutný pro běžné transakce v době mezi jednotlivými příjmy důchodu. Mají vyrovnávat časový nesoulad mezi příjmem a výdejem peněz.

Cambridgeská rovnice:

M = k * Y

Rovnice vyjadřuje potřebu peněžních zůstatků jednotlivce.

M = hotovostní zůstatky (nominální)

Y = peněžní důchod jedince

k = koeficient, který vyjadřuje jaké % svého peněžního důchodu chce člověk držet v hotovosti

Agregovaný tvar rovnice:

M = k * Y

nabídka peněz = poptávka po penězích

(celkové hotovostní zůstatky) (celkové hotovostní zůstatky, kt. lidé chtějí držet)

Cambridgeská rovnice je podmínkou rovnováhy na peněžním trhu. Agregovaná rovnice je součtem hotovostních zůstatků všech jednotlivců.

M = celkové množství peněz v oběhu (nominální peněžní zásoba)

k = cambridgeský koeficient, kt. % vyjadřuje průměrné množství peněz, kt. Chtějí lidé držet v hotovosti

Y = nominální národní důchod

Neutralita peněz: