MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).
Cenový strop fakticky prodražuje zboží těm spotřebitelů, kteří jej kupují „zčásti“ za nepeněžní náklady.
Subvence k ceně (cenová podlaha)
Další možností cenové regulace je stanovování cenových podlah, nebo-li minimálních cen za niž bude statek prodáván spotřebitelům. Nástrojem k udržení minimální ceny mohou být subvence.
Stát doplácí výrobcům (producentům) k ceně statku určitou částku – subvenci.
Je zřejmé, že subvence je vlastně záporná spotřební daň. Má proto také opačné účinky než (kladná) spotřební daň: na úkor daňových poplatníků zvyšuje cenu výrobci a snižuje cenu spotřebiteli (a pochopitelně zvyšuje vyráběné a spotřebované množství statku).
Motivační příklad: Subvence na produkci mléka
Na trhu je velká nabídka mléka a ta se projevila nízkou rovnovážnou cenu mléka. Tržní rovnováha nastává při ceně 6 Kč za litr a množství 20 mil. litrů (viz. bod A na následujícím obrázku). Vláda chce zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč, a proto se rozhodne cenu mléka subvencovat – dávat jim příplatek za každý vyprodukovaný a prodaný litr mléka. Jak velkou subvenci jim bude muset vláda vyplácet, aby jim zajistila cenu 6,80 Kč?
Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč).
Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).
Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).
Ačkoli stát vyplácí subvenci jen výrobcům, ve skutečnosti subvencuje jak výrobce, tak i spotřebitele.
Subvencování ceny umožňuje spotřebitelům nakupovat za nižší cenu. V našem příkladu bychom mohli říci, že stát subvencuje zemědělce částkou 0,80 Kč a spotřebitele částkou 1 Kč na každý litr mléka.
Prospěch ze subvencí mívají ti, kdo tvoří malou skupinu, ti totiž na daních zaplatí menší podíl subvencí, než jaký z nich mají prospěch. Výrobci subvencovaných statků tvoří obvykle mnohem méně početnou skupinu než jejich spotřebitelé, proto jsou to obvykle výrobci, kteří mají ze subvencí prospěch.