MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Subvence k ceně a efektivnost
Subvence k ceně vyvolávají neefektivnost. Na příkladu vidíme, že produkované množství 21 mil. litrů mléka není optimálním množstvím, protože mezní náklady na jeho výrobu jsou vyšší než mezní užitek z jeho spotřeby. Mezní náklady činí 6,80 Kč a mezní užitek je pouze 5 Kč. 21 mil. litrů je tedy nadoptimální množství (optimální množství by bylo 20 mil. litrů).
Proč existují subvence k ceně?
Jestliže jsou subvence v rozporu s ekonomickou efektivností, proč tolik zemí subvencuje zemědělské produkty?
Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.
Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.
Selhání státu
Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.
Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech:
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.
Mikroekonomická politika a zásahy státu do cen
Mikroekonomická politika
Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů a firem). Mění podmínky za nichž probíhá rozhodování těchto subjektů a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i všeobecnou tržní rovnováhu.
Lze nalézt tři skupiny podnětů, které v tržní ekonomice vedou státní orgány k zasahování do tržního hospodářství:
a) neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
b) přerozdělování příjmů
c) konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce.
Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.