MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

• Pro všechny úrokové míry, které jsou vyšší než (irE(SR)), platí, že domácnosti vytvářejí úspory, které jsou vyšší než poptávka po kapitálu. Pro úrokové míry, které jsou nižší než (irE(SR)), platí, že poptávka po kapitálu je vyšší než úspory, které byly vytvořeny při těchto úrokových mírách.

• Přebytek úspor povede k poklesu úrokové míry, jenž bude mít za následek pokles úspor a růst poptávky po kapitálu. Nedostatek úspor bude mít opačné účinky. Z toho vyplývá, že úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu.

Úroková míra

• Úroková míra plní dvě významné funkce:

1) vede domácnosti k tomu, aby obětovaly část své současné spotřeby ve prospěch úspor a vytvářely nabídku na trhu kapitálu

2) podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí

Trh půdy

• Půda je primární výrobní faktor, její specifičnost je dána tím, že je kvantitativně omezena (rozloha půdy je konečná) a její rozlohu fakticky nelze procesem rozšířené reprodukce zvětšovat.

• Půda jako výrobní faktor není homogenní. Diferenciace půdy je založena především na kvalitě půdy a její poloze.

• Z výše uvedených důvodů je nabídka půdy neelastická (viz. následující obr.)

• Změna poptávky po půdě nemůže vest ke změně nabídky, ale pouze ke změně ceny (posunem křivky). Proto na straně nabídky nemůže nastat stav dokonalé konkurence.

Nabídka a poptávka po půdě a pozemková renta

Pozemková renta

• Ekonomickou realizací vlastnictví půdy je pozemková renta.

• Pozemková renta je výnosem z výrobního faktoru – půdy.

• Největší vliv na výši renty má kvalita půdy a poloha půdy. Kombinace obou vlivů někdy umožňuje vznik přírodního monopolu. Jeho existence dovoluje prodávat dráž, než odpovídá průměrným nákladům.

Mikroekonomická politika a zásahy státu do cen

Mikroekonomická politika

• Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů a firem). Mění podmínky za nichž probíhá rozhodování těchto subjektů a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i všeobecnou tržní rovnováhu.

• Lze nalézt tři skupiny podnětů, které v tržní ekonomice vedou státní orgány k zasahování do tržního hospodářství:

a) neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce

b) přerozdělování příjmů

c) konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti

Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce

• Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce.

• Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.