MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

• Pokračování motivačního příkladu: Pan Petr se pokouší zjistit, kolik je optimální počet dělníků na jeho pile. Využijeme předchozí údaje o produkční funkci a příjmu z mezního produktu. Dále budeme spolu s panem Petrem předpokládat, že průměrně musí pan Petr za dělníka zaplatit 20 tis. Kč (mzda + soc. a zdrav.pojištění) měsíčně.

Počet

dělníků

Příjem z mez.Prod. práce (tis. Kč)

MRP

Nákl. Na dělníka

(tis. Kč)

MFC

Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence

• Na základě získaných údajů můžeme říci, že pan Petr by neměl zaměstnat 16. dělníka, protože MRP < MFC, tj. příjmy z mezního produktu jsou menší než náklady na tohoto dělníka.

Firma zvyšuje množství najímaného výrobního faktoru dokud se příjem z mezního produktu tohoto faktoru nevyrovná s úrovní ceny výrobního faktoru. Pro jednotlivé výrobní faktory to znamená, že v optimu:

MRP práce = mzdová sazba

MRP půdy = sazba pozemkové renty

MRP kapitálu = úroková míra

Trh práce

• Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk.

• Rozhodování člověka mezi volným časem a prací, je rozhodování zda pracovat nebo nepracovat.

• Práce přináší člověku mzdu, ale co mu přináší „nepráce“, tj. volný čas?

• Ve volném čase může člověk: odpočívat, spát, číst,dívat se na televizi, sportovat…tudíž můžeme na volný čas nahlížet jako na zvláštní statek.

• Rozhodování člověka, zda má pracovat či nikoliv, nabývá podobu spotřebitelského rozhodování. Člověk se vlastně rozhoduje mezi volným časem (zvláštním statkem) a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu.

Cena volného času

• Cena volného času je to čeho se člověk obětuje, čeho se vzdá – pokud se rozhodne mít volný čas, tj. nepracovat. Chce-li mít více volného času, pak ušlá mzda (kterou by mohl dostávat, kdyby místo volného času pracoval) je jeho obětovaná příležitost. Proto můžeme říci, že mzda je cenou volného času.

• Mzda je nejen cenou za volný čas, nýbrž zároveň i důchodem. Tímto se poptávka po volném čase zásadně odlišuje od poptávky po jiných statcích.

• Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas prací. Jedná se o tzv. substituční efekt změny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného množství práce.

• S růstem mzdy současně vzroste důchod, a pak si můžeme kupovat více všech statků, včetně volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Důchodový efekt zde působí opačně než u jiných poptávek. Důchodový efekt růstu mzdy vyvolává zvýšení „nákupu“ volného času.

• V případě poptávky po volném času působí oba dva efekty – substituční a důchodový proti sobě, nikoliv stejnoměrně (jako u jiných poptávek). Dopad změny mzdové sazby na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje: