MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
* jestliže převažuje substituční efekt nad důchodovým efektem, pak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste.
* jestliže převáží důchodový efekt nad substitučním efektem, tak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá.
Trh práce a nabídka práce
Empirická pozorování ukazují, že substituční efekt převládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách začíná převládat důchodový efekt. Proto má typická křivka poptávky po volném čase a z ní vyplývající křivka nabídky práce průběh zobrazen na následujícím obrázku (s růstem mzdy nabízené množství práce nejprve roste a posléze s dalším růstem klesá).
Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17 hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7 hodin).
Zpětně zakřivená individuální nabídka práce
Poptávka po práci
Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou:
MRPL = MFCL = w
Pozn. příjem z mezního produktu práce je násobkem mezního produktu práce a ceny produktu: MRPL = MPL* P.
Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.
Tržní výše mzdy určuje mezní náklady na faktor (MFCL) , tudíž je klesající část křivky mezního produktu práce (MRPL) základem pro určení křivky poptávky po práci (viz. následující obrázek).
Pozn. Obecně lze pojem produktivita definovat jako poměr výstupu ke vstupu. Produktivita vstupu se zvyšuje, když stejné množství vstupů vyrábí více výstupů. Produktivita práce je ovlivněna kvalifikací práce, produktivitou ostatních výrobních faktorů, které firma zapojuje do výroby, a také řídícími a technologickými metodami firmy.
Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (viz. následující obr.) při rovnovážné mzdové sazbě (wE), která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práci (DL) a tržní křivky nabídky práce (SL).
Mzdové sazby pod bodem rovnováhy (např. w1) vyvolávají nedostatek pracovních sil (lidé nemají o práci zájem a raději zůstanou nezaměstnaní; podnikatelé jsou ochotni při nízkých mzdových sazbách zaměstnávat více lidí).
Při mzdových sazbách nad bodem rovnováhy (např. w2) vzniká přebytek pracovních sil, tj. nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných je dán úsečkou (AB).
Při mzdové sazbě w2 vzniká přebytek pracovních sil (počet nezaměstnaných je dán úsečkou AB).