MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Po zavedení spotřební dně ve výši 4 Kč, se nová rovnováha ustálí v bodě E´, při ceně 52 Kč. Takže cigarety budou stát o 2 Kč více. Výrobci snížily produkci na 480 mil. krabiček a budou prodávat krabičku cigaret za 52 Kč. Státu výrobci odvedou 4 Kč a tudíž jim zbude 48 Kč.
Příklad nám ukazuje, že břemeno spotřební daně dopadá jak na spotřebitele, tak i na výrobce. V našem příkladě se břemeno daně 4 Kč rozdělilo tak, že spotřebitel nese 2 Kč a výrobce 2 Kč.
Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky.
Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na výrobce.
Je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než spotřebitele.
Daň z luxusu
Výše uvedený příklad ukazuje, že chce-li vláda používat spotřební daň jako „daň z luxusu“, musí si nejprve položit otázku, jaká je pravděpodobně relativní strmost křivek poptávky a nabídky. Z toho totiž plyne, kdo ponese větší část daňového břemene.
Daně „z luxusu“ mají silný dopad na spotřebitele jen tehdy, jde-li o statek se strmou poptávkou a málo strmou nabídkou.
Cenový strop
Dalším ze zásahů státu do cenového systému je stanovování cenových stropů, nebo-li maximálních cen. Znamená to, že prodávající nesmí požadovat cenu vyšší než je státem stanovený cenový strop. Ten se stává maximální cenou.
Cenovým stropem chtějí politikové pomoci spotřebitelům, chránit je před vysokými cenami některých statků – zejména takových, které uspokojují základní potřeby (bydlení, jídlo).
Lidé se domnívají, že cenové stropy pouze „odčerpají“ výrobcům jejich zisky a „věnují“ je spotřebitelů v podobě nižší ceny. To by však platilo jen na monopolním trhu. Na dokonalém trhu dosahují firmy dlouhodobě nulového ekonomického zisku a pokud cenový strop sníží jejich příjmy pod náklady, jsou potom firmy nuceny omezit nabídku…(viz. následující obrázek).
Motivační příklad: Důsledky cenové regulace nájemného
Vláda stanovila maximálně přípustnou cenu nájemného (cenový strop) ve výši PR, neboť se domnívá, že rovnovážná cena PE, je pro spotřebitele nepřijatelně vysoká (viz. následující obrázek). Takto stanovená cena PR je pro spotřebitele nízká, tudíž jsou motivováni k vyšší poptávce než rovnovážné QD. Cena PR je však současně velmi nízká pro stavební firmy (developery). Při ceně PR jsou ochotni nabízet pouze množství QS. Na trhu se tak postupně vytvoří nedostatek nabídky ve výši QDQS. Uspokojení nadbytečné poptávky je potom možné pouze v rámci černého trhu, na němž je nabízeno zboží za vyšší než regulovanou cenu PR .
Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.