MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

Subvence k ceně a efektivnost

• Subvence k ceně vyvolávají neefektivnost. Na příkladu vidíme, že produkované množství 21 mil. litrů mléka není optimálním množstvím, protože mezní náklady na jeho výrobu jsou vyšší než mezní užitek z jeho spotřeby. Mezní náklady činí 6,80 Kč a mezní užitek je pouze 5 Kč. 21 mil. litrů je tedy nadoptimální množství (optimální množství by bylo 20 mil. litrů).

Proč existují subvence k ceně?

• Jestliže jsou subvence v rozporu s ekonomickou efektivností, proč tolik zemí subvencuje zemědělské produkty?

• Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.

• Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.

Selhání státu

• Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.

• Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech:

* nedokonalé rozhodování státních orgánů

* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)

V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.

• Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.

Vymezení externalit

• Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili.

• Externality jsou porušením něčího práva. Vznikají jen tehdy, když na někoho přenesete nějaký náklad a on s tím nesouhlasí (záporná externalita) nebo když vám někdo brání v dosažení úplného výnosu vaší činnosti a vy s tím nesouhlasíte (kladná externalita).

Záporné externality

• Činnost jednoho subjektu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny (přitom z nich nerealizuje žádnou výhodu).

• Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře.

Kladné externality

• Činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.