Veřejné finance-přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
-
Po třetím čtení a schválení rozpočet nabývá podoby rozpočtového zákona
-
když se nestihne rozpočet schválit před začátkem rozpočtového období, hospodaří se na základě
rozpočtového provizoria ( = vezme se stejný stav loňského roku v tom obdob – př. příjmy a
výdaje ledna minulého období )
-
realizaci během rozpočtového období – vlastní hospodaření státu, plnění příjmů a výdajů, které byly
naplánované
-
realizaci má na starost vláda
46
-
kontrolu plnění rozpočtu – zpětná vazba
-
provádí poslanecká sněmovna a vláda té poslanecké sněmovně má za úkol mimo dalších aktivit
předložit poslanecké sněmovně tzv. státní závěrečný účet nejpozději do 30.4. následujícího roku
po rozpočtovém roce
-
zde je uvedeno, jak došlo k naplnění, jak se dodržely příjmy a výdaje
-
státní závěrečný účet je poté zveřejňován povinně na stránkách ministerstva financí
-
Většinou končí státní hospodaření deficitem ( výdaje překročují příjmy) – už se jako deficitní schvaluje, ale je
v zákoně uvedeno, z čeho se deficit bude financovat
Z hlediska veř. financí se vymazují dva typy financování státního deficitu : 1. Peněžní financování – může mít formu půjčky ze zahraničí a nebo emisí nových bankovek ( což se používalo
v minulém století – vydávání státovek )
-
Když do ekonomiky přibydou peníze, tak dochází k inflačním tlaků
-
Vlivem toho vzniká zahraniční veřejný dluh nebo se zvyšuje
-
Tento způsob se tedy nevyužívá často
2. Dluhové financování
-
Má formu emise státních obligací ( dluhopisů ) – vydávání státních dluhopisů, kdy emitentem je vláda a
organizačně tu emisi zajišťuje centrální banka ČNB
-
Dochází jen k tomu, že se mění struktura poptávky – vymění si mezi sebou role, ty, co měli volné peněžní
prostředky a ti, co měli cenné papíry