Studijni_opora_VFEK_12.tema_Reforma_VF_v_kontextu_EU

Migrační (resp. uprchlická) krize v letech 2015–2016 a její pokračování měla na finance
Evropské unie velmi výrazný vliv. Nešlo jen o přímé výdaje, ale i o strukturální změny v
rozpočtu a v prioritách EU. Bezprostřední finanční dopady (2015–2017) Navýšení rozpočtů
pro migrační a azylovou politiku. EU navýšila prostředky v rámci Azylového, migračního a
integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF). Podpora členským státům v
první linii (Řecko, Itálie, Maďarsko), pomoc v Turecku, Jordánsku a Libanonu. Turecký
uprchlický fond (Facility for Refugees in Turkey) měl rozpočet 6 mld. € (2016–2019).
Přesuny v rámci víceletého finančního rámce (2014–2020). Část peněz určených na regionální
politiku nebo výzkum byla přesměrována na zvládání migrace. Posílení agentur EU -
rozpočtové navýšení pro Frontex (později přeměněn na Evropskou agenturu pro pohraniční a
pobřežní stráž), tlak na vybudování „stálého sboru pohraniční stráže“ financovaného přímo z
rozpočtu EU. Finanční rámec 2021–2027 reflektuje zkušenosti z imigrační krize:Vnitřní
záležitosti, migrace a hranice dostaly rozpočet přes 22,7 mld. € (asi dvojnásobek oproti 2014–
2020). Posílený Integrovaný fond pro řízení hranic (6,24 mld. €).

COVID-19 (2020–2021): poprvé aktivována tzv. „úniková klauzule“ Paktu stability →
dočasně volnější fiskální politika. EU zároveň vytvořila Nástroj NextGenerationEU (750
mld. €), což byla forma částečné fiskální unie.

Energetická a bezpečnostní krize ( 2022): tlak na investice do obrany, energetické
transformace a soběstačnosti – vyžaduje koordinaci mezi národními rozpočty a evropským
financováním. Energetická bezpečnost krize vyvolaná závislostí na ruském plynu vedla k
masivním výdajům: budování LNG terminálů (Německo, Polsko, Nizozemsko), investice do

CEVRO UNIVERZITA

Jungmannova 17, 110 00 Praha 1

Česká republika

+

420 221

506 700

info @ cevro.cz

www.cevro.cz

/

2 9

STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA

obnovitelných zdrojů a diverzifikace dodavatelů, dotace domácnostem a firmám na zvládání
vysokých cen energií.Celkově členské státy mezi 2022–2023 utratily stovky miliard € na
energetické kompenzace.

Válka na Ukrajině od února 2022 zásadně změnila priority rozpočtů členských států EU i
samotného rozpočtu EU. Nejde jen o přímou vojenskou pomoc, ale i o širší dopady –
energetiku, bezpečnost, obranu a podporu obyvatelstva. Výdaje na obranu vzrostly téměř ve
všech členských státech. Německo vytvořilo speciální fond 100 mld. € na modernizaci
armády. Pobaltí a Polsko navyšují obranné rozpočty na 2–4 % HDP. Investice do munice,
zbraní a kybernetické bezpečnosti se staly prioritou.

Humanitární a sociální výdaje (Přijetí více než 4 milionů ukrajinských uprchlíků → náklady
na bydlení, zdravotnictví, školství a integraci. Vysoká inflace → zvýšené výdaje na sociální
transfery (podpora domácností, valorizace důchodů). Růst úroků na státních dluhopisech →
zhoršení fiskální pozice států.