Studijni_opora_VFEK_12.tema_Reforma_VF_v_kontextu_EU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Rozpočet Evropské unie: Přímá podpora Ukrajiny. Do roku 2024 EU schválila balíčky v
hodnotě více než 70 mld. €. Část prostředků z NextGenerationEU a strukturálních fondů byla
přealokována na podporu nezávislosti na ruských energiích (program REPowerEU – cca 20
mld. €). EU poprvé financuje společné nákupy munice a zbraní (Act in Support of
Ammunition Production – 500 mil. €).Zvýšení prostředků na program European Defence
Fund a investice do obranného průmyslu. V roce 2023–2024 Komise navrhla navýšení
rozpočtu EU do roku 2027 o desítky miliard €, aby zvládla nové priority: podpora Ukrajiny,
obrana a bezpečnost, energetická transformace, zvládání migrace a vnějších hrozeb.
👉 Krize ukázaly, že přísná fiskální pravidla EU naráží na limity – v některých případech
brzdí investice, v jiných nutí státy do drastických škrtů. To se stalo impulsem k debatě o
reformě EU.
Před rokem 2022
Po roce 2022 (vliv války na Ukrajině)
Zelená transformace (Green Deal)
Bezpečnost a obrana jako nová priorita
Digitalizace a inovace
Podpora Ukrajiny (finanční, vojenská, humanitární)
Sociální koheze a regionální rozvoj
Energetická bezpečnost a REPowerEU
Post-covidová obnova
(NextGenerationEU)
Flexibilní rozpočet pro krize (uprchlíci, inflace, ceny
energií)
CEVRO UNIVERZITA
Jungmannova 17, 110 00 Praha 1
Česká republika
+
420 221
506 700
info @ cevro.cz
www.cevro.cz
/
3 9
STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA
Reforma EU a dopady na národní finance
•
Debata o fiskální unii: některé členské státy (např. Francie, Itálie) prosazují společný
rozpočet eurozóny, dluhopisy EU (eurobondy) a větší solidaritu. Jiné (zejména
Německo, Nizozemsko, „severní blok“) trvají na přísné fiskální disciplíně.
•
Reforma víceletého finančního rámce (VFR): víceletý rozpočet EU (7 let) ovlivňuje
priority členských států – reformy národních financí musí reflektovat, na co lze čerpat
evropské prostředky (např. digitalizace, zelená transformace).
•
Změny v rozpočtových pravidlech - EU připravuje nový systém fiskálních pravidel,
který má být flexibilnější a více „šitý na míru“ jednotlivým státům (namísto striktních
3 % a 60 %).
👉 Reforma EU se tedy snaží přizpůsobit realitě národních financí, protože rigidní pravidla
ohrožovala legitimitu integrace.
•
Národní reformy pod tlakem EU: státy reformují důchodové systémy, zdravotnictví či
daňovou správu, aby udržely fiskální udržitelnost a vyhověly požadavkům Bruselu.
•
Reforma EU v reakci na nemožnost reforem národních: když státy nejsou schopny
snížit dluh nebo zajistit investice, EU vytváří společné nástroje (NextGenerationEU,
zelené financování).
•
Politická rovina: odpor k fiskálním pravidlům a „diktátu Bruselu“ živí euroskeptické
proudy – proto EU musí při reformách hledat kompromis mezi jednotou a suverenitou.