A1B38EMA_Navody_k_lab_cvicenim2

Jednotlivé členy ve vztahu (2) jsou průměrováním ovlivněny následujícím způsobem: 

Složka 

/TX  (dána rozlišovací schopností) se n-krát sníží, neboť rozlišitelnost odpovídá 

hodnotě 1/nfN. (Po posunutí desetinné čárky odpovídá váha posledního místa na displeji n–

krát menší hodnotě než při měřeni doby 1 periody.) 

Složka 

TX  je určena relativní nestabilitou frekvence krystalového oscilátoru  f0 a 

průměrováním není ovlivněna, neboť  

X

0

X

0

X

100

100

T

f

n

n

T

f

T

                                               (4) 

Složka  uk  zůstává stejně velká bez ohledu na dobu periody, resp. počtu měřených period. 

Posunutím desetinné čárky o k pozic se však její hodnota n-krát sníží. 

Výsledný vztah pro stanovení standardní nejistoty typu B při měření  doby periody Tx 

s průměrováním je tedy: 

2

k

2

X

2

X

/

)

/

(

2

3

3

(

X

n

u

T

n

T

uT

(5) 

Poznámka k měření dle bodu 2: Přímé měření kmitočtu oscilátoru u krystalu není vhodné, 
protože vstupní kapacita kabelu a čítače (i při použití sondy) ovlivňuje kmitočet oscilátoru. 
Proto je mezi krystalem a čítačem zařazen emitorový sledovač (je součástí přípravku 
s hodinami). 

Poznámka k problematice čítačů: V úloze jsou použity „školní čítače“, které umožňují 
nastavení definovaného režimu činnosti (doby otevření hradla v režimu „měření frekvence“ a 
počet period, z něhož se určuje doba periody v režimu „měření periody“). 

TMAX 

TMIN 

Meze kolísání 

komparační úrovně

55 

Většina současných levných univerzálních čítačů nabízí režimy „měření frekvence“ - údaj 
v Hz - a „měření doby periody“ - údaj v sekundách, zpravidla ale pracují v režimu měření 
doby periody a v režimu „frekvence“ zobrazují převrácenou hodnotu. Úplně matoucí pak je 
nastavení doby měření (gate time) při měření frekvence. Fakticky se pouze ovlivňuje počet 
period, ze kterých čítač průměruje, jejich skutečný počet (n)  však není znám. Dražší čítače 
zpravidla optimalizují režim činnosti a používají další principy pro zpřesnění měření (např. 
tzv. „noniovou“ metodu při měření doby periody [4]. Vysledovat okamžitý způsob funkce je 
v těchto případech velmi obtížné nebo dokonce nemožné.