A1B38EMA_Navody_k_lab_cvicenim2

kde 

)

2

,

1

(

(1,2)

(1,2)

)

2

,

1

(

3

100

3

R

R

R

u

R

jsou standardní nejistoty 
hodnot odporů rezistorů 

R1 

nebo 

R2 , 

R(1,2)  jsou tolerance odporů R1 nebo 

R2 v %, 

2

U

u      je standardní nejistota měření 

výstupního napětí zesilovače, 
kterou určíme dle (5.1) a (5.2).  

Kromě této složky se na nejistotě typu B podílí také složka působená nedokonalostmi 
reálného operačního zesilovače (nenulovými vstupními klidovými proudy 

I1P  a  I1N a 

nenulovou vstupní napěťovou nesymetrií 

UD0). Ekvivalentní obvod invertujícího zesilovače 

respektující vstupní proudy a vstupní napěťovou nesymetrii zesilovače uvádí obr. 5.4. 

Najdeme-li použitím 

principu superpozice výraz pro výstupní napětí obvodu z obr. 5.4, který 

vyjadřuje výstupní napětí jako součet příspěvků všech zdrojů v obvodu, a získáme-li úpravou 
tohoto výrazu vztah pro 

UX, dostaneme 

UX 

- 

R1 

R2 

+ 

U2 

UDO

I1N

I1P 

Obr. 5.4  Ekvivalentní obvod invertujícího   

zesilovače s reálným OZ 

50 

2

1

DO

1

N

1

2

2

1

X

1

R

R

U

R

I

U

R

R

U

                                (5.7) 

(Zdroj vstupního klidového proudu 

I1P se neuplatní, protože je v obvodu z obr. 5.4 zkratován 

nulovým vnitřním odporem zdroje 

UDO.) Vstupní klidový proud I1N se uplatnit může, pokud je 

v obvodu velká hodnota odporu paralelního zapojení odporů 

R1 a R2. V našem případě je ale 

v zadání  předepsáno, že tuto složku nejistoty máme zanedbat. Hodnotu 

UDO  získáme 

z katalogového listu použitého operačního zesilovače (jde o maximální hodnotu vstupní 
napěťové nesymetrie). Protože předpokládáme, že veličiny 

UDO a I1N jsou rovnoměrně 

rozděleny okolo nulové hodnoty v pásmu 

UDO a I1N, dostaneme příslušné standardní 

nejistoty jejich vydělením hodnotou 

3. 

Složka standardní nejistoty napětí 

UX z (5.5) odpovídající vstupní napěťové nesymetrii UDO je 

tedy 

V

87

1

3

2

1

DO

)

OZ(UDO

R

R

U

u

protože vstupní napěťová nesymetrie v ekvivalentním obvodu podle obr. 5.4 je zesilována 
neinvertujícím zesilovačem. 

Celková nejistota měření napětí 

UX  při použití reálného zesilovače je při zanedbání vlivu 

vstupního klidového proudu 

I1N tedy 

 2

2

1

DO

2

)

id