Výpisky na zkoušku - etika

• Proč samice paviána kojí mládě? – aby se najedlo, je to savec, kontakt s matkou – na tuto otázku můžeme odpovědět různým způsobem – to je to o co se snaží zformulovat dnešní biologie

• Divá se na chování a psychiku zvířat – dívá se ze 4 hledisek – Tinbergenova 4 Proč:

1. Co je proximátní (mechanická) příčina? – proč to jedinec dělá právě teďka – bezprostřední motivace, reakce na podnět, fyziologický spouštěč, matka kojí protože mládě žadoní, nebo protože cítí tlak mléko

2. Co je ontogenetická příčina? – to znamená jakým způsobem je chování podmíněno nebo umožněno faktory výchovou působící v průběhu života jedince – osobní vývin, dědičné vlohy a zkušenost, matka dokonce potřebuje aby mohla sama kojit musí být taky odkojena – pokud bude makak odkojen na láhvi, má problémy a bude zděšena ze svého mláděte, nebude schopnost – ta je podmíněna ontogeneticky, matka kojí protože zdárně vysvpěla v dospělou samici, a také protože byla sama normálně odkojena

3. Co je ultimátní (funkční) příčina? – co je funkcí daného chování, jak zvyšuje schopnost přežít a rozmnožit se (fitness jedince) – matka kojí, protože tím odkládá další reprodukci, porotože zaopatřuje své mláádě potřebnými živinami a energií nebo protože tím odkládá početí mláděte

4. Co je fylogenetická příčina? – to znamená reflektuje fylogenetickou historii druhu – matka kojí protože je savec

• 4 příčiny dobře odpovídají tomu jak je život zvířat rytmizován – ten čas na zemi pro zvířata je strukturován

• Skutečně odpovídají 4 časovým dimenzím ve kterým svět faakticky exituje

• Proximátní příina souvisí s tiim – že se musí najíst, spát – věci se dějí postupně – musí být podněty a příčiny

• Příčiny které pomáhají rozvrhovat život rozumně

• Ontogenetická – dána cyklem života – jedinec vyrůstá v dospělého jedince a potom umírá

• Funkční příčina – to znamená že když dojde k rozmnožování tak se narodí další generace pokud ta matka dělá to chování dobře z evolučního hlediska – úspěšné odchování mláďat – přenesou se geny na mládě a tím se zase nějak mění ten druh dál

• Například – běloši – něco se stalo v evolučním vývoji

• Fylogenetická příčina

FYLOGENEZE

• Postavení druhu v „keři života“

• Druhy se vegetativně dělí či pučí jeden z druhého – př. Medvěd ledni – vznikl mnohem později než my lidé, nedávno se odštěpil od medvěda hnědého

• Každý druh jednou vyhyne

• Naprostá většina druhů už dávno vyhynula

• Někdy vznikne mnoho druhu – speciáční exploze

• Vše má jeden začátek

• Všechen ten keř začíná z jednoho kmene – hodně zajímavé

• Důležité je rozlišit dvě věci – analogii a homologii

• U recentních druhů se dá hodně přesně říct jak daleko jsou od sebe – molekulární genetické metody

• Společný předek člověka a gorily existoval později než člověka a orangutana

• Byli situace na zemi kdy žilo více druhů rodu homo

• Homologie je tehdy jestliže nějaký znak získaly druhy od společného předka

• Analogie – znak získaly nezávisle na sobě, většinou přizpůsobením k podobnému prostředí či způsobu života

• Např. když se podíváme na monogamii (např u gibonů a člověka – analogický znak)

• U primátů se vyskytuje monogamie u gibonů a člověka, u gibonů – homologický znak

• U nás monogamie vznikla poměrně nedávno

• Vztahuje se k tomu jak jsou inteligentní, vnímavý a jak dovedou spolupracovat

• Vyspělá kognice u slonů, delfínů a lidoopů – analogický znak – tyto tři skupiny je to naprosto jasně znak analogický, to není žádný strom, ale na různých větvích a poměrně vzdálených

• Vyspělá sociální kognice u různých druhů lidoopů – homologický znak

• V tomhle případě je vidět že není podle fylogenetické příbuznosti není dobré soudit potřeby zvířat

• Druhy jsou si příbuzné přes stále se větvící fylogenetický keř

• Podobnost může být dána: fylogenetickou příbuzností, podobnými evolučními tlaky u nepříbuzných druhů