EKOLOGI - základní text

vegetační  sezónu  dostatek  asimilátů  na  „splacení“  nákladů  na  jejich  tvorbu,  vytváří  stálezelené 
jehlice. 

Nyní  již  můžeme  lépe  porozumět  vzorům  rozložení  základních  biomů  v osách srážky-

teplota. Tam, kde není omezující teplota (na obr. 8-27 jsou to oblasti s 

průměrnou roční teplotou 

vyšší než asi 18° C) rozhodují o bio

mu  daného  stanoviště  průměrné  roční  srážky:  pokud  jsou 

vysoké (vyšší než 2300-2500 mm za rok), vyvíjí se les se stálezelenými širokými listy (tropický 

nebo  subtropický  deštný  les),  snižování  srážek  (střídavě  vlhké  a  suché  tropické  klima)  vede 
k 

postupné  převaze  opadavého  širokolistého  lesa  a  ještě  nižší  srážky  vedou  ke  snižování 

dominance dřevin  na úkor travin, až převládne biom tropické savany. Ještě  nižší srážky (méně 
než 400-

500 mm za rok) mění za těchto teplotních podmínek krajinu v poušť. V oblastech mírného 

klimatu se podobně se snižováním srážek mění biom lesa v travinný biom a posléze v poušť a při 
velmi nízkých teplotách (nižších než 3°C v 

ročním  průměru)  již  srážky  neovlivní  typ  biomu  a 

setkáme se zde jen s 

tajgou a tundrou. Podobně se  v podmínkách, kdy organizmy omezuje jen 

vlhkost (srážky nižší než 20-50 cm rok

-1

)  a  ne  teplota,  vyvíjí  pouze  poušť  (i  tundru  můžeme 

považovat za jistý typ pouště). 

Vidíme tedy, že parametry místního klimatu úzce souvisí s 

převládajícím typem přirozené 

vegetace (nepozm

ěněné  člověkem).  Jak  však  jednoduše  porozumět  geografickým  rozdílům