EKOLOGI - základní text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
podobným klimatem (tak např. nápadně se
podobají určité typy australských a kalifornských pouští, nápadně podobné jsou asijské stepi a
jihoamerické pampy apod.). Darwinova evoluční teorie vysvětluje jak mechanizmy vzniku
biologické rozmanitosti evolucí ze společného předka, tak i mechanizmus konvergentní evoluce,
tedy vznik podobných tvarů a funkcí, které nejsou zprostředkovány společným předkem (viz
předchozí text).
Fyzikální procesy zmíněné na začátku této kapitoly vedou k tomu, že rozsáhlé oblasti naší
Země mají podobné klima. A právě tím, že se zde vegetace vyvíjí pod vlivem podobných omezení
fyz
ickým prostředím, je dána podobnost vegetace v těchto často značně vzdálených oblastech.
Přírodovědci 19. století si všimli, že tyto oblasti jsou pokryty vegetací, která má podobný vzhled
(fyziognomii) a nazvali je formacemi
(pouště, travní formace, lesní formace: jehličnaté lesy,
širokolisté lesy vždyzelené či opadavé).
Podrobnější třídění životních forem rostlin provedl na začátku 20. století dánský botanik
CHRISTEN RAUNKIAER
. Rozdělil rostliny na základě postavení jejich regenerativních orgánů
(pupenů) a zjistil, že výskyt jeho hlavních kategorií velmi úzce souvisí s klimatickými podmínkami.
Těchto kategorií vytipoval pět: phanerofyty (z řeckého slova phaneros = viditelný) mají pupeny na
vrcholku větviček, kde jsou vystaveny extrémům klimatu. Mezi phanerofyty patří většina stromů a
37
vysokých keřů. Převládají ve vlhkém a teplém prostředí, kde pupeny nepotřebují mít velkou
ochranu. Chamaefyty