EKOLOGI - základní text

hlubokými  kořeny  a  listy,  které  odolávají  suchu.  V určitých  místech  přecházejí  tato 

pásma v 

chladné pouště, kterým se sice říká pouště, ale dost se liší od pouští tropických pásem. 

Zimy jsou zde chladné a tam, kde jsou srážky prakticky nulové, se nevyvíjí žádná vegetace. 

Subtropický pouštní biom se vyvíjí mezi 20–

30° severně a jižně od rovníku v oblastech, 

kde  spadne  ročně méně  než  250  mm  srážek.  Půdy  jsou  zde  mělké,  prakticky  bez  organické 

hmoty.  Vegetace  je  druhově  různorodá,  počet  druhů  je  vyšší  než  v suchých oblastech mírných 

pásem. Roste zde mnoho sukulentních kaktusů, keřů, malých stromů apod. 

V  oblastech  vysokých  zeměpisných  šířek  severní  polokoule  a  ve  vysokých  nadmořských 

výškách v 

ostatních klimatických pásmech můžeme rozlišit tři biomy. Boreální lesní biom, známý 

jako  tajga

,  tvoří  pás  okolo  50.  rovnoběžky  v  severní  Americe  a  60.  v Evropě  a  Asi .  Průměrná 

roční teplota je nižší než 5 °C a bývají tu tuhé zimy. Roční srážky jsou v rozmezí 400–1000 mm a 
vzhledem k 

malému výparu jsou půdy po většinu vegetačního období vlhké. Vegetaci tvoří husté, 

stále  zelené  jehličnany,  zejména  smrky  a  modříny.  Organická  hmota  se  rozkládá  pomalu  a 

hromadí se na povrchu půdy. Půdy jsou kyselé a většinou málo úrodné, druhová diverzita je nízká. 
Další je biom arktické tundry

,  který  leží  severně  od  boreálního  lesa.  Nejsou  zde  stromy,  ale