EKOLOGI - základní text

v 

určité hloubce se tu nachází vrstva stále zmrzlé půdy (permafrost). Ta rozmrzá během krátkého 

léta jen ve vrchních 0,5-

1  m.  Roční  úhrn  srážek  bývá  menší  než  600  mm  a  někde  i  mnohem 

méně, ale vzhledem k malému výparu jsou půdy stále vlhké, rozklad je pomalý, půdy jsou kyselé a 
chudé na živiny. Dominantami jsou zakrslé 

keře. Ve  vysokých  nadmořských  výškách mírných a 

tropických klimatů se nachází vegetace připomínající arktickou tundru a někdy obsahuje i podobné 

druhy (tytéž druhy  nebo jejich blízké  příbuzné) a tato  zóna se  nazývá biom alpinské (horské) 
tundry. Nachází s

e  nad  hranicí  lesa  ve  všech  vyšších  pohořích  (u  nás  nejlépe  vytvořený  v 

nejvyšších  polohách  Krkonoš).  Alpinská  tundra  má  obvykle  teplejší  vegetační  sezónu,  vyšší 

srážky,  vyšší  intenzitu  slunečního  záření  (s  vyšším  podílem  UV  záření),  méně  tuhé  zimy,  větší 

produktivitu, lépe odvodněné půdy a vyšší druhovou diverzitu než arktická tundra a nevyskytuje se 
tu permafrost. 

V 

rovníkových a tropických oblastech, mezi 20° jižní a severní šířky, kde průměrné teploty 

obvykle  přesahují  20  °C  a  období  s  mrazem  se  nevyskytují, organizmy netolerují teploty pod 

nulou; a protože teplota není limitující, jsou biomy určeny srážkami a najdeme jich tu celou škálu 

od  vlhkých  ekvatoriálních  deštných  lesů  až  po  pouště.  Zjednodušeně  se  zde  dají  vytipovat  3 
biomy.  Biom tropického deštného lesa  se vyskytuje tam, kde je více než 2000 mm srážek