EKOLOGI - základní text

)  populace  roste  a  tím  se  její  velikost  přibližuje  směrem  k bodu  K

1. Jestliže je velikost  

13 

populace naopak v 

bodě  b,  potom  čistý  přírůstek  je  záporný  (protože  při  této  populační  hustotě  je 

úmrtnost  větší než porodnost) a početnost populace klesá opět k bodu  K

1. A tak tato oblast až do 

bodu  B  (ale nikoliv v 

tomto  bodě),  se  nazývá  doména atrakce  K

1  (domain of attraction). A tak 

můžeme  populační  velikost  vyjádřenou  bodem  K

1  považovat za lokální rovnovážný bod  dané 

populace. Jestliže se však populace zvýší nad velikost danou bodem B 

(např.  do  bodu  c), potom 

v 

této oblasti je opět populační růst kladný (protože porodnost je větší než úmrtnost) a populace se 

zvětšuje směrem k bodu K

2

. Bod B tak odděluje domény atrakce K

1  a  K2  a nazývá se bod zlomu 

(breakpoint). Jak  lokální rovnovážné kapacity prostředí (K

1  a  K2), tak i body zlomu se nacházejí v 

pozici  vyjadřující  nulový  růst  populace,  ovšem  snadno  je  odlišíme  tím,  že  sklon  této  křivky  je  v 
doménách atrakce záporný, zatímco v bodech zlomu je tento sklon kladný. 

Existence  mnohonásobných  domén  atrakce  (jako  jsou  ty,  které  jsme  právě  popsali),  může 

napomoci  vysvětlit  pozorování,  že  narušení  systému  často  vede  k  nespojité  reakci.  Tak  např.  rybí 

populace  se  může  nacházet  okolo  bodu  K

2, a kd

yž  intenzivní  rybolov  přerušíme  dříve,  než  se