EKOLOGI - základní text

potravy  a  také  sám  se  stává  zdrojem  energie  pro  další  organizmy.  Ve  většině  ekosystémů 

nacházíme  miliony  vzájemně  svázaných  trofických  vztahů,  kterým  se  říká  potravní  sítě  (viz 

předchozí text). Jak již bylo řečeno, mnoho energie se neefektivně "ztrácí" přechodem z jedné 

trofické  úrovně  do  druhé.  Poměr  produktivity  dvou  sousedních  trofických  úrovní  se  nazývá 
ekologická efektivita (nebo také trofická efektivita, obr. 10-8). V 

každé trofické úrovni je část 

energie využita pro zachování vlastních tkání a to 15-

70 % u rostlin, ale více u živočichů, kteří 

jsou aktivnější. A tato část není k dispozici následujícím složkám potravních řetězců. 

Délka potravních řetězců je omezena ekologickou efektivitou. Ekologická efektivita bývá 

různá  v  různých  ekosystémech, 
obvykle bývá nižší 
v suchozemských než ve vodních 

prostředích  a  omezuje  počet 
trofických úrovní vrcholových 

predátorů, kteří se živí asi na třetí 

úrovni 

konzumentů 

v 

suchozemských  a  čtvrté  nebo 

páté 

ve  vodních  prostředích.  To 

ovšem  neznamená,  že  nějaká 

malá část energie neprojde třeba 

10 nebo více trofickými úrovněmi. 
Ovšem zpravidla již (pouze) na 

této  úrovni  nedokáže  podpořit 

stabilní populaci predátorů. 

Jednotlivé spoje v 

potravním řetězci tvoří trofickou strukturu 

Jakmile je potrava zkonzumována, její část je strávena a absorbována a její energetický 

obsah je asimilovanou energií

. Ta může být  využita  na  zachování organizmu (tj. na udržení 

jeho integrity, struktury apod.), na vybudování jeho tkání 

(tzn. růst nebo reprodukci) nebo může