EKOLOGI - základní text

evolučního  ekologa  to  znamená:  „prostředí  pouští/vody  bylo  zdrojem  selekčních  sil,  které 

ovlivnily  život  předků  kaktusů/ryb  tak,  že  utvářelo  jejich  vlastnosti  a  tím  způsobilo  evoluci  (tj. 

genetické  změny)  a  to  vedlo  k tomu, že jejich potomci jsou adaptováni do daného  prostředí 
(

které se podobá prostředí, v němž žili jejich předci)“. 

Adaptace mají genetický základ 

Ekologie rostlin, živočichů a mikroorganizmů studuje interakce mezi genovými zásobníky 

populací a selektujícími faktory prostředí. Jedinci s různými genotypy mají za dané kombinace 

faktorů prostředí (živých či neživých) rozdílný reprodukční úspěch (fitness). Výsledkem rozdílné 
fitness 

je, že prostředí upřednostňuje ty struktury a funkce organizmů, které v daném prostředí 

fungují nejlépe ze všech 

těch, které jsou v populacích právě přítomny. Geny, které jsou za ně 

zodpov

ědné, jsou předávány potomkům ve větší míře než geny zodpovědné za méně vhodné 

adaptace (t

ěmto mezigeneračním  změnám  v zastoupení genů se říká 

evoluční odpovědi  na 

selektující faktory p

rostředí). To, zda  vůbec k nějaké evoluční odpovědi dojde, záleží na tom, 

zda je v populaci 

přítomna genetická  variabilita,  ze které by mohla selekce vybírat.  Na tomto 

mí

stě  je  třeba  upozornit  na  to,  že  v biologických oborech se slovo adaptace používá (dosti 

nešťastně)  ještě  v jiném  významu  a  to  pro  přizpůsobení  jedince  bez  genetické  změny  (např. 
chladová adaptace). 

Šest 

přístupů k evoluční ekologi   

První  možností, 

jak  studovat  evoluční  ekologi ,  je  pochopení  mechanizmů  evolučních