EKOLOGI - základní text

hovoříme o inkluzivní fitness. Tak pokud  např.  nějaký muž má jedno dítě, je  v něm ½ jeho 

genů  (druhá ½ pochází z  jeho  manželky)  a  pokud  se  populace  nezvýší,  až  jeho  dítě  bude 
reprodukce schopné, pak jeho (celoživotní) fitness je ½. Ovšem má-

li např. sestru, která bude 

mít 4 potomky, je  v 

nich  (v  průměru)  1  sádka  jeho  chromozomů  a  za  stejných  podmínek  (tj. 

stejná velikost populace v 

generaci  potomků)  bude  jeho  inkluzívní  fitness  1,5.  V neposlední 

řadě je problémem určení fitness u klonálně se množících organizmů (např. binárně se dělících 

bakterií),  kde  bez  ohledu  na  počet  „potomků“  vznikají  vždy  jen  totožné  kopie  „mateřského“ 

genotypu,  tedy  fitness  by  měla  být  vždy  rovna  1  bez  ohledu  na  skutečný  počet  potomků. 

Protože však při výzkumech týkajících se vlivu jakýchkoli reakcí organizmů na jeho (celoživotní) 

fitness tuto  nemůžeme  v daném okamžiku znát (přesnější čísla  jsou k dispozici až v generaci 

dětí  či  vnuků),  používáme  často  jiné  míry  schopnosti  předávat  geny  jako  např.  relativní 

reprodukční hodnotu (viz předchozí kapitoly). 

K e

volučním odpovědím dochází nahrazováním genů v rámci populací 

P

řirozené populace jsou tvořeny jedinci, kteří se obvykle  navzájem liší ve strukturách a 

funkcích. Tak např. ne všichni nilští okouni z jezera Viktoria (viz předchozí text) jsou úplně stejní 
ve velikosti, v maximální rychlosti plavání, v rychlosti trávení, ve vyhledávání míst k