EKOLOGI - základní text

. Šlechtitelé zvířat a rostlin, kteří se zajímají o takové znaky, jako je produkce 

mléka, obsah tuku v  semenech, rychlost produkce vajec  apod.,  vyvinuli matematické 
zpracování  reakce 

spojitě  se  měnících  znaků  na selekci, kterému  se  říká  kvantitativní 

genetika. Ta je založena 

na předpokladu, že rozmanitost v rámci populací vyplývá z aditivních 

(tj.  vzájemně  se  sčítajících)  příspěvků  mnoha  genů  podobného  účinku.  Tak  např.  délka 

nějakého  tělesného  přívěsku  může  být  ovládána  12  lokusy,  z nichž  každý  způsobí  malé 
zv

ětšení  (nebo  naopak  zmenšení)  relativní velikosti tohoto znaku (slovem „relativní“ myslíme 

srovnání s 

populačním  průměrem).  Ti jedinci,  kteří  mají  v genotypu  větší  počet  alel 

působících přírůstek délky  přívěsků  (nebo  menší  počet  alel  působících  zkrácení  přívěsků), 
budou mít 

tyto přívěsky delší než je populační průměr.  

Základní charakteristikou v 

kvantitativní  genetice  je  rozptyl  nějakého  znaku  v rámci 

populace.  Rozptyl  je statistickou mírou variability  (viz soubor“Variabilita a popisné statistiky“), 

vyčísluje  se  jako  průměr  druhých  mocnin odchylek v hodnotě  znaků  jedinců  od  průměru 
v populaci (tedy s

2

=Σ(x

i–m)

2/(n-1), kde x

i  je hodnota znaku pro každého jedince v populaci o n-

členech a m je aritmetický průměr  znaku). V populační genetice se obvykle místo s2  používá 
znak  V  (z  anglického  výrazu pro rozptyl „variance“).  Rozložení velikostí znaku, který se v 
populaci 

spojitě proměňuje, lze často vyjádřit pomocí zvonovité křivky. Nejvíce jedinců má tento