EKOLOGI - základní text

jejich  rodičů  (tj.  včetně  jedinců,  kteří  selekčním  kritériím 

nevyhověli a zemřeli bez potomků). 

Příkladem  vzájemných vztahů  mezi intenzitou selekce 

(

vyjádřenou  např.  procentem  jedinců  vybraných ze základní 

populace)

,  selekčním  diferenciálem  S a  reakcí  na selekci  R 

může  být  experiment  se  selekcí  na  vysoký  počet  vajíček 
vykladených  jednou samicí potemníka  Tribolium castaneum. 

6 

Výsledky testování šesti experimentálních linií jsou na obr. 30-6. 

Postupně od linie A až do F se 

lišil  selekční  diferenciál  v pořadí  2,0-1,8-1,4-1,1-0,8-0,0  jednotek směrodatné  odchylky 
(poslední linie F  byla 

kontrola,  původní  průměr  neselektované  populace  byl 19,0  vajíček 

vykladených jednou samicí). S

e selekčním diferenciálem souvisela intenzita selekce (procento 

odstraněných jedinců), které od linie A po F byla postupně 95-90-80-67-50-0 %. Z obrázku je 

vidět  vcelku  obvyklý  závěr,  že  po  několika  generacích  selekce  se  reakce na selekci (R) 

postupně snižuje a může se i úplně  zastavit.  Snížená odpověď na selekci je důsledkem dvou 

faktorů: jednak je to odstranění (eroze) genetické rozmanitosti selekcí a jednak selekce daná 

změnami v jiných znacích, které nejsou sledovány, ale jsou s výběrovými znaky spojeny.  

Korelované reakce na selekci omezují 

evoluční odpovědi 

Kromě  znaků,  které jsou záměrně  selektovány, zahrnují  evoluční  odezvy  často  také 

úplně  jiné  znaky.  Organizmy jsou integrálním celkem, kde  jednotlivé  části  i funkce jsou 

vzájemně  závislé.  Šlechtitelé  hospodářských  zvířat  znají  genetické  korelace  mezi znaky u