EKOLOGI - základní text

změny  v genových frekvencích z generace na generaci  (které mohou u malých populací 
pocházet z 

čistě náhodných procesů, jako je např. genetický drift). Dalším procesem zvyšujícím 

genetickou variabilitu je pohlavní systém rozmnožování. Vznik a evoluce pohlavního 
rozmnožování zajímá biology již dlouho a 

dosud ne zcela dořešené je, jaké výhody a nevýhody 

má každý z 

obou základních typů rozmnožování za různých podmínek. Příbuznými otázkami je 

způsob  páření,  typ  pohlavního  výběru  a  pohlavní index  (poměr  počtu  samců  a  samic  v 
populaci)

. Většina teorií týkajících se pohlavního výběru bude probírána v dalších částech této 

knihy, ale souvislosti s 

genetickou rozmanitostí probereme na tomto místě.  

Pohlavní  rozmnožování  smíchá  genetický  materiál  dvou  jedinců,  což  má  za  následek 

nové kombinace genů u jejich potomků (rekombinace - recombination). Rekombinace rozšiřují 
genetickou rozmanitost,  mohou  produkovat nové genotypy a snižují  dopad škodlivých mutací. 

Jak pohlavní, tak nepohlavní rozmnožování jsou přítomny prakticky u všech skupin organizmů a 

jsou  obě  životaschopnými  strategiemi  rozmnožování.  Pohlavní rozmnožování má jednu 

zřetelnou nevýhodu:  tím,  že  potomek  má  pouze  polovinu  genů  každého  z rodičů,  se  snižuje 
fitness 

rodičů na polovinu v porovnání s nepohlavním způsobem rozmnožování. To ovšem není 

jediná nevýhoda tohoto způsobu rozmnožování. Snaha o nalezení partnera a vlastní akt páření 

může vystavit jedince zvýšenému riziku predace a nemocí. Také reprodukce může být snížena 
vzhledem k 

problémům  s nalezením  vhodného  partnera, zejména u  velmi  řídkých  populací.