EKOLOGI - základní text

ovlivňuje genetickou rozmanitost u populací množících se 

pohlavně 

Výhodou  pohlavního  rozmnožování  je  to,  že  pohlavně  se  množící  jedinec  zanechá 

geneticky  rozmanité  potomstvo. T

ak  můžou  být  aspoň  někteří  potomci  adaptováni  na  určitá 

stanoviště  nebo  změněné  podmínky, což zvyšuje jejich  fitness.  Ve  stálých  prostředích  však 

může  mít  vysoká  genetická  variabilita  potomstva  i  nevýhody.  Organizmy však mají mnoho 

strategií  jak  snižovat  záporné  dopady  genetické  variability.  Mezi  ně  patří  i  pohlavní  strategie 
týkající se 

příbuzenského křížení. 

Křížení  mezi  blízce  příbuznými  (inbreeding)  a jeho krajní forma (samooplození)  jsou 

jevy, které jsou  obvykle 

pro populace nepříznivé, protože mohou vyústit v projevení záporných 

(

často smrtelných) genových mutací. To se dá jednoduše vysvětlit: představte si, že v populaci 

8 

existuje  vzácná  alela,  která  je  nepříznivá  a  svému  nositeli  způsobí  smrt,  pokud  je  přítomna 
v 

homozygotně recesivní formě (tehdy má jedinec v daném genovém lokusu obě tyto nepříznivé 

alely). 

Přežívají jedinci, kteří mají tuto alelu nejvýše jednu. Představme si, že  některý jedinec, 

který  je v tomto genu heterozygotní  (Aa),  se 

spáří  s  nepříbuznými  jedinci. Protože je u nich 

velká pravděpodobnost, že  nemají nepříznivou alelu  vůbec přítomnou (AA), bude v potomstvu 
tohoto páru 

polovina  jedinců  s  heterozygotní konstituci genu  (Aa,  ti  budou  „přenašeči“ 

nebezpečné  alely)  a  polovina  s homozygotní (AA, zcela „zdraví“ jedinci), ale žádný z nich