EKOLOGI - základní text

tomto případě 0,82) určuje hodnotu h2.  

 
Umělý výběr kvantitativních znaků ukazuje některé charakteristiky evoluce 
Chovatelé a šlechtitelé uplatňují selekci uměle tím, že sami určují, kteří jedinci se budou 

rozmnožovat. 

Variabilita je živnou půdou stejně tak přírodní i umělé selekce a proto i šlechtitelé 

musejí mít k dispozici jedince rozmanitých  vlastností

, ze kterých tvoří páry. Ti často nemusí mít 

šanci  přežít  v přírodě,  ale  měli  by  mít  člověkem  požadované  vlastnosti.  Přes  tyto  rozdílnosti 

oproti  přirozené  selekci  však  může  umělá  selekce  sloužit  k  výzkumu evolučních  reakcí 
v 

přírodě.  

Změna  v hodnotě  kvantitativního  znaku (pod polygenní kontrolou), která vyplývá ze 

selekce v rámci jedné generace (R  -  z anglického  slova  „response“)  je  závislá  na rozdílu 
v 

hodnotě  tohoto  znaku  u vybraných  rodičů  oproti  průměru  v populaci  (tomuto rozdílu  se  říká 

selekční  diferenciál  -  selection diferential -  označovaný S)  a  na  dědivosti znaku a to podle 
vztahu  R=h

2S

.  Tak  např.  jestliže  h2=0,5  a  rodiče  jsou  o  10  délkových  jednotek  vyšší než je 

populační  průměr  (S=10), potom jejich  potomstvo bude o 5 

délkových  jednotek  vyšší  než  průměr  v neselektované populaci 
(R=0,5.10=5)

.  Čím  je  větší  dědivost  znaku,  tím  rychleji  může 

reagovat na selekci. Hodnoty R  a  S 

jsou  obvykle  vyjadřovány 

jako násobky s

měrodatné odchylky (s, viz soubor „Variabilita a 

popisné statistiky“). Každá hodnota 

nějakého znaku vykazujícího