EKOLOGI - základní text

odpočinku 

atd. Tato variabilita má genetický základ: n

ěkdy  je  způsobena  rozdíly  v jediném genovém 

lokusu  (

jako jsou  například  hlavní barevné skupiny lidských očí) a jindy za ni spoluzodpovídá 

mnoho 

lokusů,  jejichž  účinky  se  navzájem  mohou  sčítat  (aditivní  efekt),  doplňovat 

(komplementární  efekt)  nebo 

měnit  (modifikující  efekt).  Zdrojem variability  jsou  mutace, ale 

ovlivňuje ji celá řada vlivů (např. genetický drift - viz předchozí text). Frekvence jednotlivých alel 

3 

v populaci mohou ovlivnit 

způsoby  vyhledávání  partnera  k páření:  pokud se navzájem 

vyhledávají  podobní  jedinci  (tj. s podobným fenotypem), pak dochází ke snižování proporce 

heterozygotů  a naopak,  pokud se navzájem k páření  vyhledávají jedinci geneticky rozdílní, 

zvyšuje  se  poměrné  zastoupení  heterozygotů.  Nakonec,  a  to  je  nejvýznamnější,  variabilitu 

ovlivňuje přírodní výběr.  

Hlavním úkolem 

populační  genetiky  je  předpovídat  změny  v zastoupení  genů, ke 

kterým dochází selekcí. Modely používané v p

opulační genetice jsou velmi složité, ale základní 

rysy mohou být pochopeny  na podkladě  velmi jednoduchého modelu, který  nezávisle objevili 
v roce 1908 G.  H.  HARDY a  W.  WEINBERG.  Tzv. Hardy-

Weinbergův zákon  vychází z toho, že 

relativní zastoupení 

alel a genotypů  zůstává stejné (z generace na generaci) za  předpokladu, 

že jde o velké populace, bez vlivu 

pohlavního či přírodního výběru, mutací a migrace. Za tohoto 

rovnovážného stavu je relativní zastoupení homoz

ygotů a heterozygotů konstantní a může být 

vyp

očítáno z poměrného zastoupení každé alely v této populaci. Tak např. má-li populace 500