EKOLOGI - základní text

generací  pokračující  selekce.  Lze  tedy  spočítat,  jak rychle budou 
populace 

reagovat  na  změny  prostředí  tím,  že  dominantni  alela 

nahrazuje recesivní. K

e  znázornění  tohoto  jevu  použijeme  příklad 

4 

píďalky  Biston betularia,  u níž došlo  pod  selekčním  tlakem  znečištěného  prostředí  k 
podstatnému  zvýšení  zastoupení  tmavé formy carbonaria. Z 

výsledků  pokusů  můžeme 

odhadnout fitness recesivn

ě  homozygotní typické formy  (světlé), která v lesích  ovlivněných 

průmyslovým  znečištěním dosahuje  47 % genotypu carbonaria. To znamená, že síla selekce 

proti světlé formě s=0,53. Použitím této hodnoty a rovnice z předchozího odstavce dostaneme 
graf na obr. 30.2. Z jeho horní poloviny (a) vidíme, že rychlost selekce formy carbonaria 

nezáleží příliš na jejím původním zastoupení v populaci, protože je alelou dominantní. Již po asi 

20 generacích se bude populace skládat převážně z formy carbonaria. Selekce bude mnohem 
pomalejší, bude-li síla selekce nižší, což je 

znázorněno na obrázku dole (b), kdy při s=0,1 je na 

dosažení podobného zastoupení obou forem 

potřeba více než 100 generací.  

 
Mnoho  rysů  populací,  které  jsou  ve  středu  zájmu  ekologů,  je  polygenně 

založených 

Vztah mezi organizm

y a prostředím závisí často na spojitě se měnících znacích, jako je 

délka tělesných přívěsků, délka a tvar těla, tloušťka chlupu  nebo kutikuly  nebo spojité  změny 

chování. Protože tyto znaky bývají ovládány mnoha geny, jejich reakce na selekci nemůže být 

analyzována  jednoduchými  modely  populační  genetiky  (které pracují se  znaky  ovládanými 
jediným genem)