EKOLOGI - základní text

živočichů dosahuje (zejména u vodních skupin) až 75 %. 

V 

suchozemských ekosystémech převládají detritové potravní řetězce 

Suchozemské  rostliny,  zvláště  stromy,  alokují  mnoho  své  produkce  do  struktur,  které 

jsou  obtížně  stravitelné.  Výsledkem  je,  že  asi  90  %  i  více  biomasy  není  zkonzumováno,  ale 

přechází do detritu (nekromasy). A tak je primární produkce základem dvou potravních řetězců: 

pastevně-kořistnického, kterým je energie převáděna z rostlin poměrně rychle a detritového, 

kde energie je předávána dalším složkám potravních řetězců  pomaleji. Velikost té části čisté 
primární produkce, která je zkonzumována býložravci, je závislá na typu ekosystému. V 
opadavých lesích mírného pásu je to asi 1,5-2,5 %, ale v 

některých  planktonních 

společenstvech může být zkonzumováno až 99 % čisté primární produkce. 

Jak dlouho protéká energie ekosystémem? 

Rychlost přenosu energie z jedné trofické úrovně do druhé nebo její převrácená hodnota 

(doba zdržení

) je další mírou dynamiky energie ekosystémů. Doba zdržení (rezidence time) je 

dána  poměrem  množství  energie  obsažené  v biomase k rychlosti, s kterou je energie 

přeměňována  do  biomasy.  Tedy:  doba  zdržení  (rok)  =  energie  v biomase (kJ m-2)  /  čistá 
produktivita (kJ m

-2  rok-1

).  V  tomto  zlomku  můžeme  použít  namísto  energie  také  hmotnost 

sušiny  biomasy  (g).  Tak  např.  v tropickém deštném lese s biomasou 45 000 g m-2  a NPP = 
2000 g m

-2 rok-1 

je doba zdržení (= akumulace biomasy) 22,5 roku. To je ovšem jen průměrná 

hodnota zdržení energie v