EKOLOGI - základní text

rychlostí příjmu kořistí) je znázorněn na obr. 31-21 zakřivenou 
funkcí  f(Ts). 

Jakmile  se  začne  rychlost zisku zdroje v dané 

stanovištní plošce  snižovat

, je stále více  výhodné se přemístit 

do  jin

é  stanovištní  plošky.  Čas  nutný  k přemístění  z jedné 

plošky do druhé označme T

t 

(je na obrázku znázorněn od nuly 

směrem  doleva,  zatímco  čas 
strávený v dané stanovištní 

plošce je  znázorněn od  nulové 

polohy  směrem  doprava).  Vyjděme  z bodu 0, kdy predátor 

začne  shánět  kořist  v určité  stanovištní  plošce.  Zpočátku  je 

rychlost  zisku  kořisti  vysoká,  protože  kořist  je  hojná,  ale  čím 

více času stráví predátor v dané plošce, tím je kořist vzácnější a 
v 

určitém  okamžiku se již  vyplatí přemístit do  nové stanovištní 

plošky. Tento okamžik je závislý na času T

t

, který bude potřeba 

k 

přemístění  do  nové  stanovištní  plošky.  Pokud  je  tato  ploška 

blíže k 

stávající  (což  je  znázorněno  bodem  A  a  čas  strávený 

přemisťováním  znázorňuje  úsečka:  0-bod A na obr. 31-21), 

potom optimální čas, kdy by se měl predátor přemístit (giving-

18 

up time),  je čas odpovídající bodu dotyku tečny ke křivce f(T

s) vynesené z bodu  A 

(tedy čas 

znázorněný na vodorovné ose bodem a). Model předvídá, že pokud je druhá stanovištní ploška 

vzdálenější (např. v bodě B), potom optimální čas k opuštění dané stanovištní plošky  nastane 

později než když je druhá stanovištní ploška blíže (čas b). Je ovšem nepravděpodobné, že by