EKOLOGI - základní text

více  do  růstu  listů  a  stonků.  Tento  model  byl  později  testován  řadou  autorů  a  skutečně  bylo 

zjištěno, že v chudých či suchých půdách se zvyšuje poměr nadzemní: podzemní biomase (viz 
též soubor „Bilance uhlíku“). 

Optimální využití stanovištní plošky 

je  úměrné  její  kvalitě  a  době  potřebné 

k 

přemístění do jiné stanovištní plošky 

V předchozí kapitole jsme neuvažovali prostorové rozmístění kořistí. V přírodě se většina 

kořistí  vyskytuje  ve  stanovištních  ploškách,  kde  mají  vysokou  početnost  a  ty  jsou  odděleny 
oblastmi  jejich  nízké 

početnosti  (nevhodnými  stanovišti).  Predátor  vyhledávající  kořisti  tedy 

může buď zůstat v dané stanovištní plošce a využívat kořisti, které se zde nacházejí, nebo se 

může přemístit do jiné stanovištní plošky (= rozhodovací proměnná). Modely, které předvídají, 

jak  si  predátor  vybírá  mezi  těmito  možnostmi,  se  nazývají  modely využití stanovištních 
plošek 

(patch  use models).  Některé  z těchto modelů mohou  být  využity  i pro situace, kdy  je 

kořist vyhledávána z jednoho místa (např. z hnízda nebo nory).  

Předpokládejme, že predátor má na výběr mezi dvěma stanovištními ploškami, které jsou 

co  do  kvality  a  množství  kořistí  stejné.  S  tím,  jak  predátor 

konzumuje  kořisti  v jednom z těchto  stanovišť,  vyčerpává  své 
zdroje a rychlost jejich zisku za jedno

tku času se s postupem 

času  snižuje.  Tento  vztah  (mezi  časem  stráveným  v plošce a