EKOLOGI - základní text

který  vzroste  počet  druhů  konzumovaných  predátorem,  se 

čas nutný k vyhledávání kořistí samozřejmě snižuje. Rychlost 
tohoto 

snižování  je  zpočátku  velká,  vzhledem  k tomu, že si 

16 

predátor  vyhledává  kořisti,  které  jsou  v prostředí  hojné,  později  se  ale  tento  pokles  začíná 

zpomalovat, protože každý další (stále vzácnější) druh přidává méně a méně k celkové potravě. 

Naopak křivka  závislosti T

p 

na počtu druhů kořistí se  zvyšuje stále rychleji, protože  vhodnost 

kořistí  se  snižuje  s  každým  dalším  zahrnutým  druhem.  Souhrnný  čas  nutný  k vyhledání, 

pronásledování a uchvácení kořisti (tedy T

s+Tp

) je dán křivkou tvaru U (na obrázku tučně), jejíž 

nejnižší  bod  (minimum)  určuje  optimální  šíři  potravního  spektra  predátora.  Z tohoto modelu 

můžeme odvodit cenná zobecnění. Tak např. jestliže se zvýší celková početnost kořistí, nikoliv 

však jejich kvalita (např. zvýšením produktivity stanoviště), potom se změní T

s, nikoliv však Tp 

(kvalita druhů zůstává stejná). Křivka T

s 

se tedy posune dolů a s ním se i optimální počet druhů 

zahrnutých  do  potravy  predátora  posune  směrem  doleva  (tedy  se  sníží,  viz  obr.  31-18). To 
znamená, 

že  tento  model  předvídá,  že  zvýšení  produktivity  stanoviště  podporuje  potravní 

specializaci

. Opačný dopad má zvýšená druhová diverzita kořistí a tím zvýšená kompetice (což 

je ekvivalentní snížené produkci stanoviště).  

„Klasický model“ optimálního potrav

ního  výběru  je založen na nákladech a